Zdravotnické odbory žádají politiky či experty, kteří vystupují v médiích, aby vážili slova o zdravotnících a pracovnících sociálních služeb kvůli šíření koronaviru. Podle odborového svazu je nepřijatelné, aby personál někdo vinil z roznášení nákazy mezi pacienty, klienty či kolegy, když pracuje v tak obtížných podmínkách pod tlakem a často bez ochranných pomůcek. Odbory to uvedly v tiskové zprávě, kterou zaslaly.

Krizový štáb ministerstva práce jednal dnes o zajištění péče o seniory a další potřebné v době případné větší karantény kvůli novému koronaviru při výpadku personálu. Experti resortu spočítají také možné ekonomické dopady na firmy, kdyby jejich pracovníci museli zůstat v izolaci. Novinářům to po jednání štábu řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Štáb se sešel poprvé. Podle vývoje situace by mohl zasednout znovu příští týden.

Pravidla práce na dohodu by se měla v Česku nejpozději od srpna 2022 změnit, a to podle evropských předpisů. Pracovníci by měli získat větší ochranu a měli by mimo jiné vědět, kdy mohou očekávat práci, kolik jí bude a kolik za ni dostanou. Do stejné doby by se měla upravit také rodičovská. Novinářům to řekl náměstek ministerstva práce pro legislativu Petr Hůrka.

Sociální demokracie bude požadovat na příští rok růst důchodů nad zákonnou valorizaci. V České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Za ideální výši růstu by považoval 1000 korun, zatímco podle zákona by valorizace měla být zhruba 750 korun. Vyšší než zákonný růst důchodů podporuje nejen ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), ale i premiér Andrej Babiš (ANO). Průměrný měsíční důchod by tak v lednu měl vzrůst na víc než 15 200 korun.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) o novém generální řediteli Úřadu práce rozhodne příští týden. Nepotvrdila ani nevyvrátila informaci, že jím bude její stranický kolega a exministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Podle ministryně je jedním z uchazečů a její představy splňuje. Uvedla to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Premiér Andrej Babiš pro ČT v telefonickém vyjáření uvedl, že by jmenování bývalého ministra bylo špatným vtipem.

K osmi soukromým stravenkovým firmám v Česku se zřejmě přidá Česká pošta. Píšou to dnešní Hospodářské noviny (HN). Mluvčí pošty Matyáš Vitík deníku řekl, že s nabídkou vstoupit na trh se stravenkami státní podnik přišel sám. Záměr na zvýšení konkurence v oboru podporuje ČSSD i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vládní koalice se v polovině ledna dohodla na tom, že vedle stravenek zavede také nedaněný stravenkový paušál pro zaměstnance.

Provoz elektronických neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění projektu na Nový rok do dnešních 10:00 sociální správa dostala přes 3000 e-neschopenek. Na tiskové konferenci to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům. Podle šéfa zlínského krajského Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase tak postupují zhruba dvě třetiny z 290 tamních praktiků.

Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.

Vyšší rodičovský příspěvek nedostanou všechny rodiny s dětmi do čtyř let. ČSSD při jednáních s ANO neprosadila společné hlasování pro širší senátní verzi jeho zvýšení. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) dnes novinářům řekla, že strana proto spolu s koaličním ANO podpoří užší vládní variantu, kterou dříve schválila Sněmovna. Senátní verzi, kterou prosazují opoziční strany, však považuje ČSSD za spravedlivější, konstatovala Maláčová. ANO argumentuje především dopady na rozpočet.

Výdaje na dávky pro lidi v nouzi letos dál výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních sedm let. Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni. Proti roku 2014 je částka dokonce o tři pětiny nižší. Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplacených dávkách. Podle nich ubylo příjemců pomoci. Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU a výdělky rostou.