Během posledních deseti let zemřelo 6 z 10 chodců za tmy. Nejtragičtějšími měsíci pro chodce jsou říjen až únor. Za tmy vidí řidič chodce s reflexními doplňky na desetinásobně delší vzdálenost než bez nich. Jak se nejen za tmy účinně zviditelnit?

Člověk si připadá jak ve zlém snu. Když přijde řeč na digitalizaci ekonomiky, politici si mohou hlavy ukývat, hlasivky vykřičet a klávesnice utweetovat: „Chceme. Digitalizujeme. Modernizujeme. Podporujeme flexibilitu. Zvyšujeme konkurenceschopnost. Dotujeme. Zařídíme.“ V praxi se však děje přesný opak. Důkazem budiž připravovaná novela zákona o silniční dopravě, která popírá evropské trendy a směřuje odvětví osobní dopravy do rukou dobyvatelů renty. Kdy už si politici konečně uvědomí, že doba se změnila?

Musíme vydržet ještě téměř měsíc, poslední měsíc práce na stát. Po 29. květnu 2017 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 149 dní pracujeme pouze pro stát. Oproti loňskému roku jsme si tak polepšili o celé čtyři dny. Den daňové svobody se tak poprvé od roku 2000, kdy ho Liberální institut začal počítat, dostal do května. Zásluhu na tom má zejména hospodářský růst.

Dnešní číslo dne na webu Malostranská Drbna se týká lesů. V roce 2014 bylo celkem zalesněno 20 203 hektarů půdy. Na jehličnany připadlo 12 410 hektarů, 7793 na listnaté stromy. To je dosti pozitivní zpráva. Výměra lesních pozemků se od roku 1950 zvětšila o 154 tisíc hektarů a narostla na současných 2,666 milionu hektarů. Podíl lesních pozemků tak představuje 33,8 procent rozlohy České republiky.

Daňoví poplatníci, ještě vydržte! Den daňové svobody, kdy přestaneme pracovat na pokrytí veřejných výdajů a začneme vydělávat sami na sebe, se blíží. Letos ukončení „práce na panském“ oslavíme v pátek 5. června, což je o pět dní dříve než v minulém kalendářním roce. Příznivá zpráva je dána zejména pokračujícím ekonomickým růstem.

Elektronická evidence tržeb již několik měsíců hýbe českou společností. Lidé z okolí ministra financí Andreje Babiše připravovaný systém hájí do roztrhání těla a, nutno podotknout, mají na své straně silné spojence – členy koaliční vlády, podnikatelské svazy, velké obchodníky či odbory.

Dnešní svět je prostě takový. Počet neúplných rodin, v nichž žije dítě (nebo děti) v domácnosti pouze s jednou dospělou osobou a rodina je plně závislá na ekonomické aktivitě této osoby, v Evropské unii přibývá. Tento fakt má významné ekonomické dopady, zejména majetkovou deprivaci a s tím související nutnost implementovat nové programy sociální politiky. Možná vás však překvapí, že Česká republika je v dané oblasti na špičce EU v pozitivním slova smyslu.

„Čím šílenější je svět, ve kterém žijeme, tím více šílených věcí se naučíme ignorovat.“ Nepamatuji si, kdo mi toto přísloví řekl, ani kterému slavnému mysliteli je přisuzováno jeho původní autorství, nicméně jedno vím jistě – naprosto přesně vystihuje náš národ. Míra ignorance, s níž my Češi přecházíme naprosto ostudná selhání jednotlivců, skupin nebo institucí, jež se podílejí na formování veřejného života, je udivující.

Po neúspěšném pokusu o implementaci 2. důchodového pilíře v České republice téměř veškeré veřejné diskuse o penzijní reformě, která by zajistila transparentní a hlavně udržitelnou výplatu důchodů budoucím seniorům, bohužel utichla. Aktuální politické půtky totiž „solí“ na plátky našich médií úplně jiná témata. Snad proto v minulém týdnu prošla bez povšimnutí zajímavá prezentace analýzy Českého statistického úřadu o stárnutí pracovní síly v České republice.

Dnes dochází v zemích po celém světě k prezentaci žebříčku nejsvobodnějších ekonomik naší planety. Na vyhlašování Indexu ekonomické svobody, který již od roku 1996 každoročně připravuje kanadský Fraser Institute, se v České republice podílí i think-tank Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).