Šéf ECB Mario Draghi tento týden znovu hýřil optimismem. Měnová expanze podle jeho slov konečně přináší své ovoce a projeví se v rychlejším hospodářském růstu. Tomu odpovídala i poslední prognóza centrálních bankéřů z Frankfurtu. Ti po posledním zasedání zvýšili odhad pro růst na tento rok na 1,5 % a na 1,9 % pro rok 2016. To je v zásadě v souladu i s našimi odhady.

Senát by měl podle senátorů ODS podpořit referendum o zavedení eura v ČR, protože podmínky fungování eurozóny se od vstupu Česka do Evropské unie výrazně změnily. Občanští demokraté to budou navrhovat při projednávání petice pro korunu, kterou se Senát má zabývat dnes odpoledne. V horní komoře mají ale většinu vládní strany, které se vstupem do eurozóny výhledově počítají bez nutnosti referenda.

Nedohoda mezi Řeky a oficiálními věřiteli tak trochu již včera dopoledne visela ve vzduchu. Mediální dělostřelecká příprava na večerní zasedání skupiny ministrů financí Eurogroup již naznačovala, že dosažení kompromisu bude nereálné. A tak se také stalo - eurozóna vedená Němci nabídla nové řecké vládě prodloužení stávajícího úvěrového programu. Ta označila návrh za absurdní, vyjednávání za ztrátu času a práskla dveřmi.

Jestli v posledních měsících existoval nějaký trh aktiv, který prakticky neznal směr dolů, pak to bezpochyby byly tzv. bezpečné vládní dluhopisy. Jejich ceny, podporovány klesající inflací a aktivitou centrálních bank (směřujícím k jejich nákupům), rostly prakticky neustále. To již pár posledních dnů neplatí a teď je vcelku zajímavé si klást otázku proč.

„Politické strany formulují svou politiku, aby vyhrály volby, spíše než vyhrávají volby, aby určovaly politiku.“ Tento slavný výrok Anthony Downse, slavného ekonoma zabývajícího se veřejnou volbou, je nadčasový. Historie to ukázala již mnohokrát. Jenže tato volební strategie skutečné štěstí voličům přinést nemusí... I to se ukázalo mnohokrát. Naposledy v Řecku.

Česká republika by zatím neměla vstoupit do bankovní unie, která je reakcí zemí eurozóny na nedávnou finanční krizi. Vyplývá to ze studie dopadu účasti, či neúčasti České republiky v bankovní unii, materiál ministerstva financí má k dispozici.

Již v prvním týdnu své existence rozehrála nová řecká vláda s oficiálními věřiteli velmi ostrou (a zatím) nekooperativní hru. Ne, že by snad věřitelé (tedy země EU) nebyly ochotny Řecku ulevit, avšak styl jakým se odpisu dluhu nová řecká vláda domáhá, tlačí mnohé věřitele do kouta, v němž před svými voliči musí říct Řekům “NE”.

Evropská centrální banka včera definitivně opustila bludný kruh zklamaných očekávání, ve kterém se pohybovala minimálně poslední dva roky.

Tento týden jsou na programu dvě velké zdánlivě nezávislé události. ECB má ve čtvrtek oznámit, jak chce pomoci pomalu rostoucí nízko-inflační ekonomice eurozóny. Víkendové řecké volby by zase měly rozseknout otázku, jak pravděpodobný je exit Řecka z eurozóny.

39 % za patnáct minut. Ano, přesně o tolik včera posílil švýcarský frank poté, co tamní centrální banka zcela nečekaně rozhodla o tom, že zruší intervence namířené proti posilování kurzu domácí měny (pod úroveň EURCHF 1,20). Teorie “černých labutí”, jež čas od času přilétají na finanční trhy, se tak včera opět naplno zhmotnila před zraky zkoprnělých devizových dealerů.