Ve vládě Petra Fialy (ODS) se schyluje k novému konfliktu kvůli evropské měně. Přijetí eura v Česku podporují čtyři z pěti koaličních stran, hlavní vládní ODS je ale proti. Ministerstvo financí pod vedením druhého muže strany Zbyňka Stanjury teď chce, aby celá vláda odsouhlasila, že příští rok nepodnikne směrem k eurozóně žádné kroky. Ministři za TOP 09, STAN, Piráty i KDU-ČSL se postavili proti a odmítají dát Stanjurovi zelenou.

Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.

Řecký premiér Tsipras slavnostním projevem na ostrově Ithaka ukončil téměř desetiletý záchranný program, během něhož evropští věřitelé a MFF poskytli Řecku půjčky v celkové výši téměř 289 miliard eur (7,4 biliónu korun). Premiérovým projevem se prolínaly vzletné věty o osvobození, právu na vlastní budoucnost či o konci moderní odysey.

Stav české ekonomiky v uplynulém roce lze heslovitě vyjádřit třeba takto: málo lidí, hodně práce, slušný růst hrubého domácího produktu, nízká inflace, růst mezd a platů, ale i mandatorních výdajů, slabší investice vlády, změny v radě ČNB a vzkaz vlády – euro nechceme.

Je to zvláštní – po téměř třiceti letech prozápadního a demokratického směřování země, po 14 letech členství v EU a 19 letech v Severoatlantické alianci, má premiér České republiky potřebu ujišťovat publikum složené výhradně z českých diplomatů o tom, že „jsme součástí Evropy, že jsme členy EU a spojenci v rámci NATO“.

V Itálie dnes proběhnou parlamentní volby. Tyto volby mohou být velkým comebackem dlouholetého politického matadora Sylvia Berlusconiho.

Jmenovali by trestně stíhaného premiéra? Má Česká republika zavést euro? Passat nebo Superb? Na takové otázky odpovídali prezidentští kandidáti Pavel Fischer a Mirek Topolánek v krátkém duelu.

Začátek roku z pohledu globální ekonomiky se stále nejeví příliš optimisticky, přičemž negativní zprávy jakoby měly tendenci se kumulovat. K pokračující mizérii čínských dat a problémům na Blízkém východě se nyní přidává i harašení zbraněmi v Severní Koreji. A především ikona amerického akciového úspěchu - firma Apple - hlásí, že mobily s jablkem již nejdou tak na dračku a hromadí se ve skladech.

Jako zázrakem se Evropské unii podařilo přežít již několik velkých krizí – kompromisy z kompromisů sice mnohdy nadělaly víc škody než užitku, ale „neboj se, naše karavana prostě pojede dál“, hlásí mi vždy s úsměvem můj kamarád, vysoce postavený úředník v agentuře pro cosi strategického, začleněné do bruselského byrokratického kolosu. Jakkoliv to zpočátku vypadalo spíše malicherně, současná imigrační krize představuje pro Evropskou unii zatím snad tu největší výzvu. Sledujeme rozpad Evropské unie v přímém přenosu?

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ujistil před nedělním summitem EU předsedy sněmovních politických stran, že Česko se nebude podílet na sanaci řeckého dluhu. Po dnešním jednání ve Sněmovně to řekl novinářům. Zároveň odmítl výzvu občanských demokratů, aby pro Česko začal vyjednávat trvalou výjimku z eurozóny. Češi by prý "vypadali jako marťani".