Dvojí kvalita potravin. Nelegální migrace. Bezpečnost. Zdanění velkých nadnárodních firem. Čtyři věci, jejichž řešení považují Češi za klíčové. Ale také záležitosti, se kterými Česká republika sama nepohne. Premiér těžko přijde za Markem Zuckerbergem a neoznámí mu, že odteď bude Facebook platit vyšší daně. Stejně tak zcela určitě sám holýma rukama nevyřeší nelegální migraci. Vždycky k tomu budeme potřebovat ostatní státy, se kterými můžeme společně prosadit to, na co sami nemáme.

Lidé se u voleb do Evropského parlamentu (EP) budou rozhodovat primárně podle svých stranických preferencí, na konkrétních osobnostech tolik záležet nebude. Kandidátkami mohou ale zamíchat preferenční hlasy. Novinářům to řekli oslovení politologové. Dosavadní kampaň považují za mdlou a stereotypní, většina stran se shoduje na hlavních tématech a menší nemají takový potenciál zaujmout. Navíc subjekty do kampaně nechtějí vložit větší množství peněz, uvedli politologové.

Pro českou populaci je téma Evropské unie nezajímavé a vzdálené. Jen zhruba pět až deset procent lidí se aktivně unií zabývá a vyhledává si o ní informace. Na dnešní tiskové konferenci k představení výsledků průzkumu agentury Ipsos MORI o prioritách voličů to řekl ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík.

Čeští europoslanci se v nyní končícím složení europarlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu, který dlouhodobě sleduje a analyzuje evropské politické dění, dnes zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu. Kromě jiného z něj vyplývá, že při zohlednění velikosti země byli čeští europoslanci druhou nejvlivnější skupinou po Belgičanech a před Finy.

Ve volbách do Evropského parlamentu se letos v Česku utká 39 uskupení. Bude jich o jedno více než při minulých eurovolbách před pěti lety. Ministerstvo vnitra z bojů vyřadilo jen Moravskou a Slezskou pirátskou stranu. Rozhodnutí o registracích přihlášených stran a hnutí ministerstvo oznámilo na svém webu.

Dlouholetý novinář, zakladatel nadace Člověk v tísni a od roku 2014 europoslanec Jaromír Štětina plánuje znovu kandidovat do Evropského parlamentu. Vysvětluje to především tím, že má do stále nedodělanou a nedořešenou práci ve vztahu k Rusku.

Po letech diskusí, zda střídat zimní a letní čas, přichází Evropský parlament s konkrétním řešením. Na čtvrtečním zasedání přijali europoslanci rezoluci, která Evropskou komisi vyzývá k vyřešení tohoto tématu. O přijetí rezoluce informoval na svém twitterovém účtu europoslanec Pavel Svoboda.

Jistě, otázka v titulku článku není úplně férová. Já jsem ji však nevymyslel… Najdete ji totiž v každé diskusi pod článkem o tzv. Ransdorfgate. Miloslav Ransdorf, europoslanec za KSČM, se dle dostupných informací spolu se třemi kumpány domáhal přístupu k cizímu účtu s 350 miliony eur a zažehl téma číslo jedna dnešních dní.

Více než 10.000 lidí podpořilo mezinárodní výzvu prezidentům a předsedům vlád států NATO, Evropy a Austrálie, aby adekvátně reagovali na agresivní politiku Ruska.