Polsko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nedodrželo v případě přeshraničního jednání o rozšíření dolu Turów některé evropské směrnice a Česko nedostalo o záměru všechny požadované informace. Právníci proto navrhli podat podnět Evropské komisi. Ta po posouzení argumentů obou stran sporu rozhoduje, zda ve věci podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Zda vláda komisi osloví, má kabinet posoudit do konce září. Novinářům to ministr řekl při dnešní návštěvě nového Domu přírody Žďárských vrchů u vsi Krátká poblíž Sněžného na Žďársku.

Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek chce ze stranických problémů v Brně vyvodit zásadní politickou zodpovědnost. Řekl to dnes v televizi CNN Prima NEWS. Své další kroky nekonkretizoval. Připomněl jen, že na jaře čeká hnutí ANO volební sněm.

Za rezolucí Evropského parlamentu podle premiéra Andreje Babiše (ANO) stojí čeští europoslanci, kteří dělají vše pro to, aby Českou republiku v Bruselu poškodili. Babiš to dnes v reakci na páteční kritické usnesení Evropského parlamentu kvůli jeho možnému střetu zájmů sdělil. Rezoluce se podle něj snaží ovlivnit výsledek auditních procesů v rámci EU.

Poslanci Evropského parlamentu dnes jasnou většinou hlasů schválili usnesení kritické k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Šéf vlády podle europoslanců zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje holding Agrofert.

Holding Agrofert v otevřeném dopisu předsedovi Evropského parlamentu (EP) Davidu Sassolimu odmítl vyjádření parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, podle něhož český premiér Andrej Babiš (ANO) holding kontroluje a je kvůli tomu ve střetu zájmů. Podle Agrofertu je to nepodložené tvrzení a případné omezení dotací, k němuž výbor vyzval, by nespravedlivě znevýhodnilo holding vůči jeho konkurentům. Na dopis reagovala předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová, podle níž firma nehodnotí realisticky současnou situaci, nýbrž se snaží hájit své zájmy.

Senát si od vlády vyžádal údaje o nákupu ochranným prostředků proti epidemii koronaviru jak v ČR, tak v cizině. Vyzval kabinet, aby podpořil české a evropské výrobce a dodavatele. Horní komora o tom včera rozhodla na podnět předsedy svého zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý), který poukázal na to, že na nákup prostředků bylo věnováno už 12 miliard korun.

Senátní komise pro posouzení auditů EK dostala po osmi měsících od svého vzniku oficiální verzi prvního z auditů Evropské komise (EK), který se týká dotací EU ze strukturálních fondů a možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dokument o zhruba 240 stranách dnes komisi zaslal pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uvedl to předseda senátní komise Zdeněk Nytra z klubu ODS, který Hřiba o materiál požádal. Pražskému magistrátu byl audit doručen, neboť byl jedním z připomínkových míst. Vláda ani EK dokument senátorům neposkytly.

Do Česka dnes přijíždí skupina poslanců Evropského parlamentu, kteří budou do pátku zjišťovat fakta o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Delegace vedená předsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Monikou Hohlmeierovou se podle informací v Praze sejde mimo jiné se zástupci ministerstev financí, zemědělství a pro místní rozvoj nebo s předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavem Kalou. Europoslanci se chtěli sejít i s Babišem, který ale jednání nepotvrdil, podle něj by schůzka neodpovídala odbornému charakteru návštěvy delegace.

Pravidla práce na dohodu by se měla v Česku nejpozději od srpna 2022 změnit, a to podle evropských předpisů. Pracovníci by měli získat větší ochranu a měli by mimo jiné vědět, kdy mohou očekávat práci, kolik jí bude a kolik za ni dostanou. Do stejné doby by se měla upravit také rodičovská. Novinářům to řekl náměstek ministerstva práce pro legislativu Petr Hůrka.

Česko požádalo o smírčí řízení kvůli sankci za chyby v zemědělských dotacích. Žádost podaly české úřady minulý týden prostřednictvím českých diplomatů v Bruselu, zjistil server iROZHLAS.cz. Evropská komise chce totiž vrátit 1,16 miliardy korun. Sankce vychází z auditního šetření, které se konalo před třemi lety. Auditoři tehdy kvůli zavedení institutu takzvaného aktivního zemědělce prověřovali, zda dotace čerpají skutečně zemědělci. Podle EK byla kontrola, komu se evropské peníze přidělují, nedostatečná. Ministerstvo zemědělství s výsledkem prověrky nesouhlasí, proto požádalo o smírčí řízení.