Změny v energetickém zákoně navržené ministrem financí a ministrem průmyslu mohou zásadně ohrozit budoucnost nejen obnovitelných zdrojů v ČR. Pozměňovací návrhy zásadně mění stávající pravidla a mohou vést k odlákání investorů. Provozovatelé fotovoltaických elektráren se na navrhované změny v rozporu s tvrzeními MPO nemohou připravit a budou pro ně až likvidační. Nový přístup ministerstva, který zahrnuje individuální kontroly a retroaktivní snižování podpory pro skoro 3 000 firem je navíc v rozporu s evropskou legislativou. Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2021 také slíbilo, že již k žádnému snižování nedojde.

Od začátku roku 2024 mají i ty nejmenší obce možnost získat dotace na instalaci fotovoltaických elektráren na budovy ve svém vlastnictví. Tento krok přichází díky dotačnímu programu RES+, který byl spuštěn Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR.

Návrat cen energií na úroveň, kterou jsme znali před třemi lety, nejspíš v nejbližší době nehrozí. To říká poslanec ODS a předseda představenstva v akciové společnosti Teplárna České Budějovice Václav Král. V dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků se rozpovídal nejen o fungování energetických firem, ale také o blížícím se zákazu skládkování odpadů.

Stejně jako Česko, počítá i Slovensko s vybudováním hlubinného úložiště pro jaderný odpad. Politici a úředníci zmiňují pět lokalit, ale fakticky už výběr zúžili na dvě hlavní. Celý proces je ještě méně transparentní a vleklejší než v Česku.

Peníze půjdou hlavně do zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Elektrárna Dlouhé Stráně kromě dodávek elektřiny zajišťují také stabilitu české přenosové soustavy. Vzhledem k současné energetické situaci se požadavky na bezporuchový provoz elektrárny zvyšují.

Bohdan Zronek začal pracovat v temelínské elektrárně v roce 1994, kdy se podílel na přípravě jejího spuštění. Dnes už bývalý ředitel jihočeské jaderné elektrárny a aktuálně člen představenstva ČEZu a ředitel divize jaderná energetika se po čtyřech letech členství ve Světové jaderné asociaci posunul do pozice předsedy. Co je jeho pracovní náplní, jaký mají Češi pohled na jádro a jak ovlivnila tento obor válka na Ukrajině? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Zdražování zemního plynu a nejistá budoucnost energetiky v souvislosti s válkou na Ukrajině. Město Brno se chystá na situaci, ve které by došlo k omezení dodávek plynu z Ruska. V plánu je stavba horkovodu z Dukovan i spalování lehkých topných olejů.

Vedení města Brna se v návaznosti na současnou situaci na poli energií rozhodlo oživit plány na vznik horkovodu z Dukovan do Brna. Stavba více než čtyřicetikilometrového potrubí je podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) prioritou a mohla by být hotová do šesti let.

Zešíleli, reaguje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na ruský útok na ukrajinskou záporožskou elektrárnu. Napsala to na twitteru. Elektrárna zatím drží, doplnila s odkazem na informace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Rusko útokem na jadernou elektrárnu porušilo ženevské konvence, řekla v Českém rozhlasu (ČRo).

Jaderná energie má být podle českých úřadů pokládána Evropskou unií za nízkoemisní i po roce 2045 a plynové elektrárny by měly mít povoleny vyšší emisní limity. To jsou podle serveru HN.cz jedny z připomínek Česka k návrhu tzv. taxonomie, tedy návrhu nových pravidel pro ekologické investice. Garantem pro dokument s připomínkami české strany, který bude poslán do Bruselu, je podle serveru ministerstvo průmyslu a obchodu. K návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi zelené investice se mohou státy EU či nevládní organizace vyjádřit do pátku.