Stačí se jen pozorně dívat a pozvednout oči výše, než se obvykle díváte. A ocitnete se v Plzni v úžasné galerii pod širým nebem, která nikdy nezavírá a neplatí se v ní žádné vstupné. Na průčelích 19 bohatých měšťanských domů vybudovaných převážně známým stavitelem Rudolfem Štechem můžete spatřit sgrafita a malby, jejichž autorem je Mikoláš Aleš, jeden z nejslavnějších českých malířů.

Prosperující západočeskou metropoli zasáhla v červnu a červenci roku 1507 tragédie, která neměla v českých královských městech obdoby. Série úmyslně založených požárů zničila dvě třetiny města. Oheň poškodil domy uvnitř hradeb, Skvrňanské a celé Pražské předměstí. Zasažena byla také budova radnice. Kdo za celou katastrofou stál není dodnes známo, zřejmě ale šlo o pomstu za popravu loupeživého šlechtice Jana Bavůrka ze Švamberka, kterému sťali hlavu za jeho neustálé porušování pravidel a terorizování místních obyvatel.

Do posledního místa zaplněné plzeňské náměstí přihlíželo 17. května roku 1919 historické události. Západočeskou metropoli poprvé navštívil československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zdaleka ne všichni se radovali a zástupce německé menšiny byste v rozjásaném davu jen těžko hledali. Němci byli trnem v oku pro mnohé Plzeňany a výjimkou nebyla ani vdova po slavném lékárníkovi Paulina Kalserová. Lidem v davu pak stačila jen drobná záminka, aby téměř šedesátiletou ženu zbili, potupně vláčeli městem a volali po její smrti.

Zástupci města Jindřichův Hradec by chtěli odkoupit dům v centru města. Jde o nemovitou kulturní památku, která byla v minulosti součástí pivovaru. Ve 30. letech 19. století tam žil Bedřich Smetana. Majitelka objektu ho nabízí za více než osm milionů korun.

Jako mladá židovská dívka prošla Zdenka Fantlová čtyřmi koncentračními tábory. Na svobodu se znovu dostala až v dubnu roku 1945. Z celé rodiny zůstala naživu pouze ona. Podle jejích slov jí dodávala sílu naděje a láska ke snoubenci. Ani jeho už znovu nespatřila. Zdenka žila a chodila do školy v Rokycanech a stále na ně vzpomíná. Právě tam ji také ke stým narozeninám odhalili pamětní desku. Stále vitální dáma momentálně žije v Anglii a shodou náhod v domě, kde se spřádaly plány operace Antropoid.

Nezisková organizace F Point, kterou podporuje i město Jihlava, se aktuálně stará o asi 250 nově příchozích ukrajinských dětí. Pomáhá jim se začleňováním do škol i s trávením volného času. Odborníci zapojení do projektu Podpůrné sítě inkluzivního vzdělávání rozšířili svoji pomoc také na děti a žáky rodin, které prchají před válkou na Ukrajině. Celou síť podpory dětem uprchlíků koordinuje vedoucí sociální pracovnice Andrea Chvátalová z neziskové organizace F Point.

Jihlavský bývalý dům dětí a mládeže (DDM) po 6 letech, kdy zel prázdnotou, našel svoje uplatnění. Včera se oficiálně otevřel jako Ukrajinský dům, který poskytne dočasný azyl uprchlíkům z Ukrajiny, co prchají před válkou. Budova bývalého DDM na Brněnské ulici bude zároveň sloužit jako komunitní centrum. Do příprav a úprav prostor, kde mohou lidé z Ukrajiny přechodně bydlet, se zapojilo kolem 70 dobrovolníků.

Nejprve to byla vlastně jen obyčejná zpráva od hasičů. V noci na úterý hořelo auto v Kunraticích, které hasiči uhasili. Jenže celý případ je mnohem děsivější. Majitelkou auta je známá youtuberka Anshule, která zveřejnila videa, jak auto někdy úmyslně zapaluje. Plameny se pak dostaly i na dům, ve kterém spala se svou rodinou.

Až do pozdních hodin pracuje plzeňský podnikatel Tomáš Urbánek s přáteli i dobrovolníky na úpravách čtyř velkých pokojů ve starém domě v Dýšiné na Plzeňsku. Společně tam vymalují a co nejrychleji dovnitř nastěhují potřebný nábytek. Jenže toho je zatím málo, zejména pak postelí. Až bude vše hotové, najde v domě zázemí zhruba dvacítka lidí. Podobně už takto našlo střechu nad hlavou 70 ukrajinských žen a dětí, a to například v Nekmíři, Bolevci nebo v Plasích. Řada z nich se pak aktivně zapojuje do pomoci svým krajanům.

„Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony.“ Tak mluví zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru pro Drbnu se rozpovídal také o tom, jak vražda jeho kolegy Jána Kuciaka změnila přístup slovenských médií k investigativní žurnalistice. Ta se po tragickém úmrtí mladého datového novináře stala součástí běžné práce většiny velkých médií.