Realita je stále častěji ne to, co se skutečně událo, ale to, co vidět chceme a co k sobě dobrovolně pustíme. Platné je to pro politiku i pro ony známé sociální bubliny v reálném i virtuálním životě: co nevidím, to se nestalo.

Monitor hned proti vchodu do Galerie NTK v pražské Národní technické knihovně vypadá docela obyčejně. Ve skutečnosti jde o multimediální instalaci, která legálně proskenuje mobilní telefon každého nově příchozího a identifikační údaje v podobě metadat okamžitě zobrazuje právě na obrazovce.

Tomio Okamura zůstává předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Na včerejší volební konferenci v Praze byl jediným kandidátem, získal 150 ze 152 hlasů a získal mandát na další tři roky. Jeden delegát byl proti, sám Okamura pro sebe nehlasoval. Místopředsedou hnutí bude nadále šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Okamura chce dál prosazovat přímou demokracii a suverenitu republiky. Řekl, že SPD chce více peněz, bezpečí a spravedlnosti pro slušné a řádné lidi. Kritizoval také Babišovu vládu ANO a ČSSD, která podle Okamury podléhá diktátu Bruselu a Berlína.

Osamělá čísla z výzkumů většinou nic neříkají. Vztah Čechů k demokracii lépe pochopíme v kontextu jiných zemí a obecného měření spokojenosti a loajality. Marketéři pro její měření používají ukazatel NPS – net promoter score. Na škále 0-10 se ptají zaměstnanců či klientů – v tomto případě občanů – na spokojenost. Češi z toho nevyšli vůbec dobře.

Těsně před tím, než se Turci v neděli možná nadobro rozloučí s parlamentní demokracií, by návštěvník země čekal napjatou atmosféru a strach mluvit o politice. V Istanbulu je to ale zcela naopak. „Je to takové vzdemutí optimismu, energie, naše poslední šance na svobodné Turecko,“ vysvětluje v exkluzivní reportáži HlídacíPes.org Ahmet Baver, majitel baru nedaleko proslulé ulice Istiklal.

Populismus není jen nálepka. Dá se definovat a má svoje pevné znaky. Základní mantra populistů o tom, že „jen oni reprezentují skutečný lid a nikdo jiný nemá legitimitu“, předurčuje, jak se v politice budou chovat – vytvoří klientelistické prostředí, korupci a možná i přepíšou ústavu, aby si pojistili moc.

Chybí nám nástroje, jak se bránit znevažování výkonu mandátu prezidenta. Tvrdí to aspoň senátorka a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová v rozhovoru pro HlídacíPes.org v rámci projektu Mapa justice. Novelu Ústavy, která do procedury ústavní žaloby na prezidenta zapojila i sněmovnu, považuje za nešťastnou.

Opoziční strany souhlasí se zprávou organizace Reportéři bez hranic (RSF), podle které se v Česku zhoršila svoboda tisku. Kritizují hlavně to, že část médií přes svěřenské fondy vlastní premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Piráti také varují před útoky politiků na veřejnoprávní média. SPD naopak tradiční média kritizuje, podle ní pošlapávají svobodu slova. Babiš v reakci na zprávu RSF řekl, že média jsou svobodná, a zkritizoval práci novinářů.

Míra svobody tisku se loni nejvíce snížila v Evropě. Vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF), o které informovala agentura DPA. Na starém kontinentu se nachází čtyři z pěti zemí, které se v jejím dnes zveřejněném žebříčku svobody médií údajně nejvíce propadly. Je mezi nimi i Česká republika - vedle Malty, Slovenska a Srbska. Největší svobodu poskytuje médiím Norsko, následované Švédskem, Nizozemskem a Finskem. Na opačném konci žebříčku jsou Severní Korea, Eritrea a Turkmenistán.

Za odvahu, s jakou navzdory pronásledování usiluje o demokratickou změnu uvnitř své země, udělí česká humanitární organizace Člověk v tísni vietnamské blogerce Pham Doan Trang ocenění Homo Homini. Organizace každoročně uděluje cenu za mimořádný přínos v oblasti lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů při zahájení festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět. Letos ji předá 5. března.