Lidé očkovaní proti covidu-19 po významném kontaktu s nakaženým, například v domácnosti, budou muset pátý až sedmý den po kontaktu na PCR test. Do karantény ale před jeho negativním výsledkem dál nemusí. Novinářům to dnes při on-line tiskové konferenci řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Na dotaz doplnil, že hlavní hygienička už krajským hygienickým stanicím metodický pokyn rozeslala, takže platí ode dneška.

Bavorský model protiepidemických opatření není podle odborníků jen neuznávání negativních testů na covid-19. Doporučují z něj použít i další části, testovat školáky i zaměstnance, nařídit práci z domova a zaměřit se na nemocenskou pro nakažené a lidi v karanténě a ošetřovné pro rodiče. Vyplývá to z jejich vyjádření na sociálních sítích. Ministerstvo zdravotnictví dnes vládě navrhne, aby se jako covidový certifikát uznávalo jen potvrzení o prodělání nákazy nebo očkování. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se zvažuje i testování ve firmách. Plošné testy ve školách ale 29. listopadu skončí.

Dlouhá a komplikovaná jednání o sestavení nové vlády mohou ohrozit ekonomickou stabilitu země a její křehký hospodářský růst. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ředitel centra IDEA Jan Švejnar. Nyní je správná doba na restart ekonomiky, ČR se musí vrátit k reformám, doplnil člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček.

Hygienici a další volající zapojení do Chytré karantény zvládají v současné době oslovit do 24 hodin skoro všechny pozitivně testované na nákazu novým typem koronaviru a jejich kontakty, které jim nahlásí. V průměru ale lidé přiznají méně než jeden kontakt. Mezi kraji se to ale liší, nejvíce kontaktů lidé hlásí ve Zlínském, Pardubickém a Ústeckém kraji. Vyplývá to ze zveřejněných dat o fungování Chytré karantény z 10. února. Dlouhodobá data o práci hygien se na rozdíl od dat o testování či očkování nezveřejňují, k dispozici jsou jen aktuální vždy za jeden den.

Česká společnost je rozdělena do šesti společenských tříd, které se liší složením svých zdrojů a pozicí ve společnosti. Vyplývá to z průzkumu, na kterém spolupracoval Český rozhlas (ČRo) s několika sociology. Do dvou typů vyšší střední třídy náleží zhruba třetina lidí, tři typy nižší střední třídy podle odborníků zahrnují téměř polovinu respondentů a do nejnižší, takzvané strádající třídy patří 18 procent lidí. Průzkumu se v červnu zúčastnilo 4039 respondentů z 1300 obcí, provedly jej agentury MEDIAN a STEM/MARK. Na dnešní tiskové konferenci ho představili zástupci ČRo a tři sociologové.

Politici před evropskými volbami začali na sociálních sítích vést kampaň pozdě. Celá diskuse o EU se navíc týkala spíše procesní stránky politiky než konkrétních témat. Ukazuje to rozsáhlá analýza českého Twitteru, kterou pro projekt Moje Evropa zpracovali sociolog Daniel Prokop a matematici Ondřej Zeman, Michal Nožička a Pavel Charamza.

Konference Kam kráčíš, Česko?, která se letos uskutečnila 22. listopadu v Pražské křižovatce, měla za cíl komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky. Navázala při tom na předchozí ročníky a stavěla na práci expertních skupin odborníků z byznysu, státní správy i akademické obce mapujících stav České republiky v pěti oblastech: konkurenceschopnost, kvalita vládnutí, vzdělávání, obrana a bezpečnost, kvalita života.

Zhruba tři pětiny lidí v Česku jsou pro, aby manželství mohli uzavírat také gayové a lesbické ženy. Proti se naopak staví třetina Čechů a Češek. Postoje se podle vzdělání příliš neliší. Podpora klesá s rostoucím věkem. Odpůrci nad podporovateli převládají jen mezi muži nad 45 let. Průměrný výsledek trojice průzkumů na tiskové konferenci k pokračování kampaně Jsme fér! představil sociolog Daniel Prokop.

„Ne islámu, ne teroristům.” Jedno z předvolebních hesel strany Svoboda a přímá demokracie pomalu mizí z plakátů. Z projevů jejího šéfa Tomia Okamury zatím nikoliv. I když v Česku žije jedna z nejmenších muslimských komunit v Evropě, islám jako téma voliče stále přitahuje. Politický obchodník Okamura toho využívá – i když své strašáky už několikrát změnil a přizpůsobil aktuálním náladám Čechů.

Osamělá čísla z výzkumů většinou nic neříkají. Vztah Čechů k demokracii lépe pochopíme v kontextu jiných zemí a obecného měření spokojenosti a loajality. Marketéři pro její měření používají ukazatel NPS – net promoter score. Na škále 0-10 se ptají zaměstnanců či klientů – v tomto případě občanů – na spokojenost. Češi z toho nevyšli vůbec dobře.