Musí být lehký a taky pevný s anatomicky tvarovaným zádovým systémem a neměl by stát moc. Řeč je o školních batozích. Ano, klasickým aktovkám odzvonilo před desítkami let. Teď jsou nejvíc žádané batohy, případně kombinace batohu s aktovkou. Trendy nejen na českém trhu určuje společnost Topgal, kterou založil a stále vede Radomír Brynda.

Protiprávně sterilizované ženy pravděpodobně získají nárok na odškodnění ve výši 300 tisíc korun. Senátní sociální výbor to doporučil horní komoře schválit beze změn. Senát o návrhu rozhodne příští týden.

Zrušení hrazených testů na covid-19 může být podle Asociace restauratérů APRON překážkou pro návštěvu gastronomických zařízení. Lidé se po znovuotevření podniků kvůli současným opatřením, mezi které patří povinnost mít negativní test na koronavirus, nevrátili v takovém počtu, aby se provozovatelé restaurací dostali na tržby roku 2019, tedy doby před vypuknutím pandemie. Na dotaz to dnes uvedla výkonná ředitelka APRON Kateřina Holnová.

Útoky hackerů na klienty bank rapidně narůstají a jsou čím dál sofistikovanější. V červnu počet tzv. phishingových útoků dorovnal celý loňský rok. Počet vishingových útoků, kdy se útočníci během telefonického hovoru vydávají za bankéře či policisty, stoupl šestinásobně. Novináře o tom dnes informovala Česká bankovní asociace (ČBA), která získala data od členských bank. Asociace proto s Policií ČR a společností ESET spouští osvětovou kampaň.

V příštím roce by se mělo otevřít 25,5 kilometru nových úseků dálnic. Stát má v plánu otevřít úseky na dálnicích D35, D48 a D56. Proti letošku tempo zprovoznění nových úseků zpomalí, a to zhruba o 21 kilometrů. V současnosti je v Česku rozestavěno celkem 151,5 kilometru nových dálnic. Rychlostí výstavby podle expertů Česko v porovnání s okolními státy zaostává.

Prezident Miloš Zeman se v pondělí setká se slovinským prezidentem Borutem Pahorem. Mluvit spolu budou o situaci v Evropě nebo o pandemii. Novinářům to řekl mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček. Hlavy států se setkají u příležitosti konference Prague European Summit, na které Pahor vystoupí.

Zlepšit stav dopravní nehodovosti v České republice a nastartovat zájem mladých lidí o problematiku silniční bezpečnosti je cílem projektu MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice. Třetí ročník vyhlásil nejlepší letošní studentské práce v úterý 29. června v prostorech Pojišťovny Kooperativa. Ta nejzdařilejší vzešla z pěti finálových projektů, jejichž autoři je ještě před konečným oceňováním obhajovali před porotou, čímž museli prokázat i schopnost svůj nápad odprezentovat. Nejlépe hodnocenou studentskou prací se stal projekt s názvem Příběhy v autech, který odevzdal šestičlenný tým z Vysoké školy ekonomické v Praze. Porotu zaujal zejména pozitivním přístupem namísto represe, apelem na základní hodnoty jako je ohleduplnost a empatie. Návrh má zároveň velký potenciál pro spontánní šíření u cílové skupiny mladých řidičů a budování komunity.

Zaměstnanec nemá povinnost svému zaměstnavateli sdělovat místo, kde trávil dovolenou. Bez hrozby sankce tak podle Hospodářské komory ČR může třeba uvést i fiktivní adresu. Vystavuje se tím ale riziku, že by mohl být zodpovědný za případné škody na straně zaměstnavatele, pokud by se prokázalo, že nedodržel vládní opatření při návratu ze zahraničí a je původcem rozšíření onemocnění v podniku. Na dotaz to dnes uvedl mluvčí komory Miroslav Diro. Lidé, kteří nemají dokončené očkování ani neprodělali covid-19 v posledním půl roce, musí ode dneška při návratu ze zahraniční dovolené v zaměstnání předložit negativní test na koronavirus.

Pro prokázání bezinfekčnosti na covid-19, která je třeba pro návštěvu některých služeb nebo hromadných akcí, nestačí od dnešního dne uplynutí 22 dní od první dávky očkování. Nově bude v takovém případě nutné předložit negativní test. Ze zdravotního pojištění má každý pojištěnec nárok na antigenní test, kterým bezinfekčnost prokáže na tři dny, jednou za sedm dní a měsíčně na dva PCR testy, které platí sedm dní. Vláda podmínky zpřísnila kvůli riziku šíření varianty viru delta, proti které je jedna dávka vakcíny méně účinná.

Volyňští Češi, potomci českých přistěhovalců do carského Ruska, se již ve dvou vlnách vraceli do vlasti svých předků. Tu první umožnila československo-sovětská smlouva o přesídlení volyňských Čechů do Československa a o stejné možnosti čs. občanů ruské, běloruské a ukrajinské národnosti do Sovětského svazu podepsaná 10. července 1946. Druhá vlna návratu krajanů z Ukrajiny přišla v letech 1991 až 1993 v souvislosti s rozpadem komunistického bloku a také kvůli situaci po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.