Strana zelených je pro ČSSD nejbližším politickým partnerem, vyplývá to i z vnitrostranické ankety. Na dnešním on-line sjezdu Zelených to řekl vicepremiér a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Strany jednají o možné spolupráci v podzimních sněmovních volbách. Mezi subjekty jsou rozdíly, ale i překvapivé programové shody, dodal ministr vnitra.

Koaliční rada Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) odmítla nabídku Strany zelených ke spolupráci v podzimních sněmovních volbách. O dalším postupu budou Zelení jednat v sobotu na on-line sjezdu. Strana to uvedla v dnešní tiskové zprávě. O možné kooperaci se Zelenými už dříve hovořili zástupci vládní sociální demokracie, její předseda Jan Hamáček na sjezdu vystoupí.

Nouzový stav vyhlášený kvůli epidemii nového koronaviru bude moci vláda prodloužit o zhruba tři týdny do neděle 14. února. Souhlasila s tím Sněmovna podle návrhu KSČM, která menšinový kabinet ANO a ČSSD v dolní komoře toleruje. Ostatní opoziční strany návrh nepodpořily. Vláda chtěla dalších 30 dnů do neděle 21. února.

Vláda se snaží klíčová data o koronavirové pandemii i přes výzvy opozice a expertů dlouhodobě tajit, míní předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky by měl premiér Andrej Babiš (ANO) umět nastavit systém tak, aby se data o očkovaných proti covidu-19 denně aktualizovala. Stát musí podle předsedy STAN Víta Rakušana okamžitě požadovat data pro vyhodnocení průběhu vakcinace, aby mohl systém fungovat kvalitně. Veřejnost má právo znát jasná data o průběhu očkování, míní šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle předsedy SPD Tomia Okamury nemá Babiš očkování pod kontrolou, přestože oznámil, že za jeho strategii a systém bude osobně odpovědný. Lídři opozičních stran to řekli na dotaz týkající se dnešní Babišovy kritiky rychlosti očkování v Česku.

Pražská ODS nepodmiňuje podporu předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové jako lídra společné kandidátky pro podzimní volby v Praze odvoláním primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Novinářům to po dnešní schůzce zástupců obou stran řekla předsedkyně pražských zastupitelů ODS Alexandra Udženija. Rovněž Pekarová Adamová řekla, že strany toto téma nyní neřeší. O údajné podmínce ODS informoval server Aktuálně.cz. Pro říjnové volby se na společné koalici domluvily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Opoziční občanští demokraté a Piráti si letos zvolili vedení, do voleb v příštím roce je povedou dosavadní lídři Petr Fiala a Ivan Bartoš. Obě strany poté pokročily ve vyjednávání o předvolebních koalicích. ODS spolu s KDU-ČSL a TOP 09 plánují do konce ledna vypracovat koaliční smlouvu, Piráti s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) ji předložili ke schválení svým stranám před Vánoci. Sjezd KSČM se letos dvakrát odkládal kvůli pandemii covidu-19, na neurčito odložilo sněm ANO, další strany na příští rok své sjezdy plánují, záležet však bude na epidemické situaci.

Ostré kritiky z úst premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se při dnešních sněmovních interpelacích dostalo Pirátům. Babiš je označil za definitivně největší ohrožení země, promigrantskou neokomunistickou partu, extrémní levici a neomarxisty. Řekl to v odpovědi na interpelaci poslance Pirátů Tomáše Martínka. Martínek se ho ptal, proč kritizuje návrh na zrušení daňového osvobození prodeje cenných papírů. Tento návrh Piráti prosadili do Sněmovnou schváleného daňového balíčku, který je nyní v Senátu. Martínek mimo jiné řekl, že Babiš o Pirátech šíří dezinformace.

Sněmovní volby by v listopadu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, stejně jako v říjnu by ho volilo 28,5 procent lidí. S odstupem druzí by skončili Piráti, kteří momentálně mají podporu 14 procent voličů. Oproti předchozímu průzkumu si pohoršila ODS, která by spolu s posilujícím hnutím Starostové a nezávislí (STAN) skončila třetí. Obě uskupení by podle modelu nyní získala shodně 10,5 procenta hlasů.

Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Jejich zmrazení dnes schválila Sněmovna. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.

Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna dnes schválila hlasy 81 z 99 přítomných poslanců vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až 3000 korun měsíčně nejvýše dva roky. Pohledávky by stát po neplatiči vymáhal. Rozpočtové dopady se odhadují skoro na miliardu korun ročně. Návrh zákona ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident. Má být účinný od července příštího roku.