Česká národní banka by mohla mít zákonnou pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud může dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Změnu umožňuje novela zákona o ČNB, kterou dnes schválila Sněmovna. Musí ji ještě přijmout Senát. Část opozice změnu kritizovala a vyjadřovala obavy, že to pro klienty bank zhorší dostupnost hypoték. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Novela má také rozšířit možnosti obchodů centrální banky na finančních trzích.

Bankovní rada České národní banky s okamžitou platností ukončila režim devizových intervencí. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman. Česká národní banka tak nebude bránit posílení koruny pod hranici 27 korun za euro. Banka ale zároveň již dříve upozornila, že bude připravena případné nadměrné výkyvy kurzu koruny po ukončení závazku zmírňovat svými nástroji. O nastavení úrokových sazeb ve čtvrtek bankovní rada nejednala.

Česká národní banka se stala opět terčem kritiky politiků. Prezident Miloš Zeman spolu s šéfy obou komor Parlamentu Janem Hamáčkem a Milanem Štěchem vyzvali centrální banku ke zmírnění intervencí. Slabý kurz podle nich poškozuje českou ekonomiku. Budou mít tyto verbální intervence na ČNB či na trhy nějaký efekt?

Jestli v posledních měsících existoval nějaký trh aktiv, který prakticky neznal směr dolů, pak to bezpochyby byly tzv. bezpečné vládní dluhopisy. Jejich ceny, podporovány klesající inflací a aktivitou centrálních bank (směřujícím k jejich nákupům), rostly prakticky neustále. To již pár posledních dnů neplatí a teď je vcelku zajímavé si klást otázku proč.

Tak zvaná měkká ekonomická data v podobě indexů podnikatelských nálad nepodávají tento měsíc o situaci v Německu zrovna konzistentní obrázek. Nejprve jsme měli dobrý index ZEW, pak minulý čtvrtek nečekaný propad indexu PMI k hranici 50 bodů a včera naopak nečekaně vzrostl nejdůležitější index Ifo.

Dnešní zasedání ČNB pravděpodobně nepřinese revoluci. Čísla z české ekonomiky zatím nejsou daleko od toho, co centrální banka načrtla v poslední srpnové prognóze. Vývoj ekonomiky byl ve druhém kvartále mírně pod prognózou - 2,7 % meziročně namísto 2,8 %.

V zemích napojených obchodně na Rusko a Ukrajinu stále probíhá živá debata, jaký dopad má a může mít válečný konflikt na Východě a s ním spojené obchodní sankce.

Dva ozbrojené konflikty současnosti - v Gaze a na východní Ukrajině - ovlivňují nejen globální trhy, ale mají poměrně vážné implikace i pro lokální investory či podnikatelské subjekty.

Letošní letní okurková sezóna není ani zdaleka z pohledu globálních trhů tak nudná jak se zdálo, že bude ještě na začátku prázdnin. O vzruch se postaraly především ozbrojené konflikty na různých částech světa, které sice sami o sobě globální ekonomiku rozhodit nemohou, avšak negativní regionální dopady budou mít.

Maďarská centrální banka se v posledním roce vymykala nudnému středoevropskému obrázku. V Polsku se naposledy hýbalo se sazbami na jaře 2013 a v Česku poklidné měnově-politické rozjímání narušily naposledy intervence ke konci uplynulého roku.