Společnost Airbnb vzbuzuje obdiv stejně jako vášně. Obě dvě emoce můžeme paradoxně nalézt i u lidí, kteří nemají s touto službou žádné osobní zkušenosti. To vede k tomu, že se veřejným prostorem šíří některé nepodložené informace, nebo dokonce populisticky podbarvená dojmologie. Abyste byli do diskuse o Airbnb vybaveni argumenty, zde je pět faktů o působení této společnosti v České republice. možná vás některé z nich překvapí.

Devět let po sobě je Vídeň podle společnosti Mercer nejlepším městem k životu na světě. Letos jí poprvé stejný titul přisoudil i prestižní týdeník The Economist. Žít, to znamená především bydlet, a tak je jedním z klíčů k mezinárodnímu úspěchu rakouské metropole právě dobrá dostupnost bydlení. Proto tam také jezdí delegace z celého světa – i z Prahy – s otázkou: „Jak se to dělá?“

Pokud hledáte pronájem s pomocí realitní kanceláře, nebude to samozřejmě zadarmo. Kanceláře si obvykle za sjednání nájmu účtují provizi ve výši jednoho měsíčního nájemného. Stejnou částku ale můžete zaplatit i v případě, že nájemní smlouvu nakonec nepodepíšete. Navíc některé realitky požadují různé absurdní poplatky za své služby i během trvání pronájmu.

Mezi slovy nájem a podnájem řada lidí příliš nerozlišuje. Jsou tu ale důležité rozdíly. Oproti nájemci mívá podnájemce slabší postavení, například nemá jistotu, jak dlouho bude moci v podnájmu bydlet. Vyplatí se podnájem? A na co si dát při jeho sjednání pozor?

60 miliard a nic. Ve svých komentářích se čas od času opírám o výsledky kontrol a auditů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jehož činnost je velmi důležitá. Ačkoliv závěrečné zprávy z kontrol nejsou pro daňového poplatníka příjemným čtením, neměly by zapadnout. To platí i o kontrole Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), konkrétně kontrole nástrojů na podporu sociálního bydlení a boj proti sociálnímu vyloučení.

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Praha je mezi 60 světovými metropolemi v atraktivitě pro bydlení, byznys a cestovní ruch na 30. místě. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Nejatraktivnější městy jsou podle průzkumu New York, Abú Zabí a Londýn, nejhůře dopadly Teherán a Nairobi. Praha si nejlépe vedla v turistické atraktivitě.

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o tom, jak stát nakládá s daňovými prostředky určenými na podporu bydlení, není pro daňového poplatníka zrovna nejpříjemnější čtení. NKÚ konstatuje, že dvěma odpovědným institucím – Ministerstvu místního rozvoje (MMR) a Státnímu fondu rozvoje bydlení (SFRB) – chybí koncepce, systematičnost a hlavně kontrola účelného užití vynaložených veřejných prostředků.

Výdaje na dávky na bydlení v posledních letech každoročně rostou. Loni překročily už 12 miliard korun, zatímco předloni stát vyplatil přes deset miliard a v roce 2012 zhruba 7,4 miliardy korun. Vyplývá to ze zpráv ministerstva práce o vyplácených dávkách. Na bydlení dostávají potřební dvě dávky - příspěvek a doplatek. Ministerstvo plánuje, že by v budoucnu byla dávka jen jedna.

Počet prodaných novostaveb překročí jen v Praze 5 tisíc, což je oproti loňsku nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z dat analytické společnosti CEEC Research. A realitní odborníci zdůrazňují, že se trh s nemovitostmi v Česku po několika problémových letech ekonomické krize staví na nohy.