Česká kontrarozvědka žádá o pomoc „moudrost davu“. Bezpečnostní informační služba po vzoru zahraničních tajných služeb přišla s novinkou – otevřenou výzvou lidem, aby sledovali své okolí a hlásili to, co vypadá podezřele; zejména s ohledem na hrozby terorismu.

Uplynulý víkend se v Brně nesl ve znamení motocyklového svátku. Do Brna se sjeli fanoušci jednostopých vozidel z celé Evropy. Brněnská Velká cena přinesla za krásného počasí fantastické závody. Jeden velký mrak se však nad MotoGP v Brně začal stahovat už týdny před začátkem závodu: chybějící finance ze strany státu, respektive ministerstva školství. O udělení a neudělení dotací, o budoucnosti MotoGP v brně nebo také o vyšetřování ze strany BIS jsme si popovídali s brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO).

V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. To je závěr dnešní schůzky mezi premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) a šéfy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství. Babiš se s nimi sešel proto, že podle prezidenta Miloše Zemana tajné služby poskytly k novičoku rozdílné informace. Zeman prohlásil s odkazem na vojenské zpravodajce, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok.

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. S odvoláním na vysoce postavený zdroj Hradu to dnes uvedl server Aktuálně.cz. Podle dalšího zdroje webu souvisí nejmenování Koudelky mimo jiné se zprávou BIS o údajné výrobě jedu novičok v Česku, kterou si prezident od tajné služby vyžádal.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) bude dnes se šéfy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství jednat o záležitostech kolem látky novičok v Česku. Mluvit s nimi chce proto, že podle prezidenta Miloše Zemana tajné služby poskytly k novičoku rozdílné informace. Zeman prohlásil s odkazem na vojenské zpravodajce, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok.

Látky typu nervového jedu novičok se v Česku syntetizují pro účely protichemické obrany, ale pouze v mikroskopickém množství. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany a vyloučilo, že by tyto látky mohly uniknout z laboratoří. Podle ministerstva zahraničí se v Česku netestovala konkrétní látka, kterou byl otráven v Británii ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Úřady tak reagovaly na čtvrteční vyjádření prezidenta Miloše Zemana, že se v Česku v malém množství vyráběl a testoval jed novičok.

V České republice se v malém množství vyráběl a testoval jed novičok, po testování byl zničen, řekl prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro TV Barrandov. Vychází přitom ze zprávy Vojenského zpravodajství, podle něhož nervově-paralytická látka označovaná jako A230, kterou pro účely testování vyráběl Vojenský výzkumný ústav v Brně, je novičok. Civilní Bezpečnostní informační služba (BIS) naopak dospěla k závěru, že tento plyn není novičok, uvedl Zeman. Po prostudování zpráv obou tajných služeb se prezident přiklonil k názoru vojenských zpravodajců.

Za vyzrazení utajované zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) uložil soud někdejší šéfce premiérova kabinetu Janě Nečasové (dříve Nagyové) podmíněný trest v délce 1,5 roku, lobbistovi Ivu Rittigovi a jeho právníkovi Davidu Michalovi pak devítiměsíční podmínku. Bývalého poradce ministra zemědělství Tomáše Jindru soud obvinění zprostil. Úterní verdikt, podle nějž má Nečasová navíc na tři roky zakázáno pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím, není pravomocný.

Česká policie zvýšila kvůli teroristickým útokům ve Francii bezpečnostní opatření, odpoledne se schází předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Podle premiéra a ministra vnitra ale tuzemské bezpečnostní složky nemají žádné informace, že by Česku hrozily podobné útoky jako ve Francii. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Irena Valentová sdělila, že MZV v tuto chvíli nemá informace, že by mezi oběťmi útoků v Paříži byli čeští občané.

Zpřísnění podmínek pro přiznávání takzvaných zvláštních práv církvím, jak je navrhlo opoziční hnutí Úsvit, asi nenajde u vlády podporu. Církev by podle předlohy nově nesměla vzbuzovat důvodnou obavu a podezření, že ohrožuje zahraničně politický zájem Česka, veřejný pořádek nebo národní bezpečnost. Kabinet podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání uvede, že by se jednalo o politizaci rozhodování.