Zpřísnění podmínek pro církve, jak chce Úsvit, vláda asi odmítne

„Dochází k posunu z dosavadního povolovacího režimu, kdy církev a náboženská společnost měla po splnění jasně prokazatelných kritérií nárok na přiznání oprávnění, do režimu politického rozhodování, které je fakticky nepřezkoumatelné," stojí v dokumentu pro vládu. Skutečnost, že k omezení náboženské svobody by stačily jen obavy nebo podezření z ohrožení, by prý mohla být protiústavní.

Takzvaná zvláštní práva umožňují církvi vyučovat náboženství na státních školách, zřizovat církevní školy nebo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky. Církev taky může pověřit své duchovní duchovenskou službou v ozbrojených silách nebo ve věznicích.

Předlohu, která zpřísňuje podmínky udělení zvláštních práv, připravila iniciativa Islám v ČR nechceme. Změna má podle autorů zabránit šíření radikálních myšlenek. Předseda klubu Úsvit Marek Černoch už dříve řekl, že nejde jen o islám, protože nikdo neví, jaké radikální náboženství může v budoucnu hrozit.

Novela taky stanoví, že k žádostem by se výslovně vyjadřovaly tajné služby a policie. Taková úprava je ale podle vládních legislativců nadbytečná, protože ministerstvo kultury může o stanoviska žádat už podle současného správního řádu. Vnitro a Bezpečnostní informační služba se podle dokumentu pro ministry vyjadřují k registraci církve; pokud by porušovaly veřejný pořádek a národní bezpečnost, byl by to důvod ke zrušení registrace.

Stanovisko vlády má jen doporučující charakter. O předloze rozhodnou zákonodárci.

Radikální výroky na adresu islámu pronášel v minulosti především předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura. Pozornost vzbudil například tím, že na svém facebookovém profilu sdílel text s výzvou k obtěžování muslimů v Česku, třeba "venčením prasat" kolem mešit. Později Okamura řekl, že text by v takové podobě už nesdílel. Okamuru nedávno poslanecký klub vyloučil ze svých řad, důvodem však byly vnitrostranické spory zejména o hospodaření.

Zdroj: ČTK