Téma imigrace budí takové vášně, že je v podstatě nemožné přesvědčit kohokoliv o čemkoliv. O nic takového se snažit nechci. Každý člověk má nárok na svobodný názor, jakkoliv je třeba budován na teorii informačních kaskád než na vyčerpávající informovanosti. Chceme-li však řešit důsledky problému, musíme znát jeho příčiny. A to bez ohledu na fakt, že až čas ukáže, jestli budou statisíce (či miliony?) imigrantů snících o životě v Německu nebo severských zemích pro Evropu problém fiskální (sociální programy veřejných rozpočtů), kulturní (střet odlišných kulturních zvyků), náboženský (střet odlišných náboženství, respektive první setkání silně nábožensky orientovaných jedinců s v Evropě běžným ateismem), ekonomický (rozšíření stínové ekonomiky, změna struktury na trhu práce), bezpečnostní (rozšíření svaté války) nebo „jen“ hrozba toho, že jediným problémem jsou náklady plynoucí z obav z něčeho, co není nebezpečné, jak s hlasitě říkají příznivci imigrantů.

Globální byznys se v těchto týdnech pomalu probírá z rány, kterou mu zasadil pád čínské ekonomiky. Jakkoliv se nyní analytici předhánějí v ujišťování, že se to „dalo předpokládat“ nebo že splasknutí čínské bubliny bylo „jen otázkou času“, nepříjemně zaskočených firem bylo skutečně hodně. Srpnová krize, označovaná s historickým odkazem na legendární propady jako „černé pondělí“, mrknutím oka připravila investory o stovky miliard dolarů. Koho se pád ekonomiky nejvíce dotkne?

Více než 10.000 lidí podpořilo mezinárodní výzvu prezidentům a předsedům vlád států NATO, Evropy a Austrálie, aby adekvátně reagovali na agresivní politiku Ruska.

Téma „Rusko a Ukrajina“ hýbe mediálním světem již téměř půl roku. V posledním týdnu, vyjma jiného, spor eskaloval do odvetných obchodních sankcí přijatých Ruskem. Ty zakazují dovoz ovoce, zeleniny, masa a jiných potravin z USA, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska. Na koho tento zákaz nejvíce dopadne?