Výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připomínkou toho, jak je svoboda křehká. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebyla tato připomínka nikdy aktuálnější než dnes, řekl dnes předseda vlády při pietním aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze. Události srpna 1968 přirovnávali k válce na Ukrajině i další řečníci.

Ve válce na Ukrajině padl první český legionář, jedná se o Michala J. z Třebíče. Dobrovolník, který na místě poskytoval humanitární pomoc, nepřežil boje na frontě u Charkova. Zprávu oznámili na Facebooku jeho přátelé.

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Prezident Miloš Zeman schválil 103 českým občanům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Na twitteru to dnes uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Dodal, že rozhodnutí musí spolupodepsat předseda vlády Petr Fiala (ODS). Vyjádření Fialy ČTK shání.

Po začátku ruské invaze na Ukrajině prudce stoupl zájem Čechů a Češek o vojenskou službu. Přihlášku do aktivních záloh si v prvních týdnech po eskalaci podalo desetkrát více lidí, než je obvyklé, za necelý měsíc se podle Armády ČR přihlásilo 1500 zájemců. Součástí aktivních záloh je i student Dave Nghiem. Známe se od studií na gymnáziu, od té doby se ale jeho role ve společnosti proměnila. Do armády se přihlásil už minulý rok na jaře, před začátkem invaze. Prošel si povinným výcvikem a teď, i v návaznosti na situaci na Ukrajině, uvažuje o práci vojáka z povolání. V rozhovoru jsme kromě vojenství mluvili i o dalších aktivitách, kterým se věnuje – herectví, provádění turistů po vietnamské tržnici Sapa nebo studiu ekonomie.

Pomoc, kterou český obranný průmysl poskytuje Ukrajině, se významně rozšíří. Nově totiž bude Česko opravovat ukrajinské tanky a další vojenskou techniku, a to díky českým podnikům na území České republiky a Slovenska. Zaměří se na větší a generální opravy.

Prezident Miloš Zeman souhlasí s jednáním o obranné smlouvě mezi Českou republikou a Spojenými státy, řekl novinářům předseda vlády Petr Fiala (ODS) po včerejším jednání s hlavou státu v Lánech. Případné zřízení americké vojenské základny v Česku by ale prezident podle premiéra nepodporoval. Dojednávat obrannou smlouvu se Spojenými státy, kterou má většina zemí v regionu, bude ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Debata o americké základně podle Fialy nemá smysl, protože ji Česku nikdo nenabízí.

Pro umístění základny NATO by v České republice mohly přicházet v úvahu Přerov nebo Mošnov. V pořadu Partie CNN Prima News to dnes řekl ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Na Přerovsku shodou okolností ministr bydlí.

Hodně nepříjemně překvapila starostu Ralska Miloslava Tůmu (ANO) informace, že armáda by ráda získala zpět letiště v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Podle něj by to znamenalo nepříjemnosti pro tamní obyvatele a bránit se případně chce i žalobou. O záměru armády, respektive ministerstva obrany, nevěděl ani hejtman Martin Půta (Starostové pro LK), právě kraj je od roku 2007 majitelem letištní plochy.

Otázka, která zněla jihlavskou veřejností od pondělí, je objasněna. Čtyři tanky a pět obrněných transportérů z jihlavského městského vlakového nádraží míří rovnou na Ukrajinu, která už měsíc a půl čelí ruské agresi.