Bývalý slovenský premiér a šéf nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico se vzdal kandidatury na ústavního soudce. Expremiér to řekl novinářům poté, co tříčlenná koalice krátce před volbou kandidátů ve sněmovně nenašla v této záležitosti shodu na společném postupu. Fico zároveň varoval koaliční partnery před dohodou s opozicí. Parlament vpodvečer nezvolil žádného z potřebného počtu 18 kandidátů na ústavního soudce.

Účastí na summitu východních členů NATO na Slovensku zahájí letos své zahraniční cesty prezident Miloš Zeman. V prvním pololetí by měl také navštívit Rakousko, Maďarsko a Čínu. Do konce roku by mohl prezident navštívit Srbsko nebo některý ze států severní Afriky.

Loňský rok změnila vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. V novoročním projevu to dnes prohlásil slovenský prezident Andrej Kiska. Slováci museli po tomto hrozném činu odložit růžové brýle, společnost ale podle něj obstála. Jak Kiska ve své řeči poznamenal, k občanům takto promluvil naposledy; potvrdil tak, že už se o vrcholnou funkci nebude ucházet.

Nenávist Miloše Zemana vůči novinářům má i výjimky. Netýká se třeba serveru Parlamentní listy, který má k současnému prezidentovi blízko, jde mu na ruku a na oplátku získává od Zemana exkluzivní vyjádření, s kterými jinak prezident obvykle šetří. Jak privilegované postavení „hradní“ web má, ukázala i říjnová cesta na summit prezidentů zemí Visegrádské čtyřky ve Vysokých Tatrách.

Ve slovenských Tatrách skončila dvoudenní schůzka nejvyšších představitelů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, jejichž země tvoří takzvanou visegrádskou čtyřku (V4). Prezidenti se shodli v podpoře myšlenky Evropské unie, na závěrečné tiskové konferenci byly ovšem patrné jejich rozdílné přístupy k Rusku. Zatímco prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli anexi Krymského poloostrova, český a maďarský prezident postup evropského bloku nekomentovali.

Na českém Facebooku a Twitteru to padlo už mnohokrát, a teď kolem výročí sovětské okupace znovu: Nemohl by být Andrej Kiska českým prezidentem, třeba jen na záskok, když by se Miloš Zeman zrovna „necítil“? Slovenská hlava státu fascinuje české liberální voliče i novináře. Ve skutečnosti Kiska nedělá nic víc, než by měl správný prezident dělat.

V předvečer 50. výročí vpádu sovětských vojsk do Československa se (nejen) na Slovensku znovu řeší otázka ruského vlivu v zemi. Dlouholetý bývalý premiér Robert Fico z Moskvy nikdy hrozbu nedělal. Kreml má ovšem na Slovensku i takové obdivovatele, kteří si rádi hrají na vojáky, a když není po ruce silná motorka, rádi vsednou do obrněného transportéru.

Český prezident Miloš Zeman se slovenským protějškem Andrejem Kiskou dnes odjeli slavnostním parním vlakem z Hodonína do Topoľčianek. Jízda se uskutečnila při příležitosti oslav 100 let vzniku společného československého státu a přesně na den u příležitosti 95. výročí příjezdu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka na zámek ve slovenském letovisku v Nitranském kraji, který se stal posléze jeho oblíbeným letním sídlem.

Slovenský prezident Andrej Kiska příští rok nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu. Dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik, který je prezidentem od roku 2014, to tento týden řekl novinářům. Své rozhodnutí zdůvodnil kromě jiného tím, že se chce více věnovat rodině. Z veřejného života se Kiska patrně nestáhne. Uvedl totiž, že zváží, jak využije důvěry veřejnosti k zahájení nové politické éry na Slovensku a ke spojení těch, kdo chtějí vládnout slušně a odpovědně.

Slovenský ministr vnitra za nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Kaliňák na dnešní tiskové konferenci ohlásil demisi. Kaliňákovu rezignaci po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušníkové požadovala opozice i nejmenší vládní strana Most-Híd.