Výsledky evropských voleb přispěly k oslabení eura vůči dolaru a snížily také šanci na brzké přijetí společné evropské měny v Česku. Shodují se na tom ekonomičtí analytici oslovení ČTK. Posílení krajní pravice a oslabení zelených podle expertů může zkomplikovat hlasování o otázkách spojených s ochranou klimatu, zásadní změny Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) ale nečekají. Složitější podle nich může být i evropská podpora Ukrajiny.

Pravděpodobná nová slovenská vládní koalice vzešlá z víkendových voleb zvýší zřejmě různé sociální platby občanům, což v budoucnu přinese zhoršení stavu tamních veřejných financí. Shodli se na tom analytici. Dopad na českou ekonomiku nebude podle nich významný v jakémkoliv scénáři povolebního vývoje.

Končící volební období česká ekonomika procházela kromě pandemického období výraznou expanzí, kterou ovšem vláda nevyužila pro potřebné reformy nebo omezení zadlužování. Rostoucí zadlužování je přitom největším negativem činnosti současné vlády, vyplývá z vyjádření ekonomů a svazů. Pozitivní byl podle nich růst platů ve školství nebo investice do infrastruktury. Samotná dlouhodobá nízká nezaměstnanost spíše omezovala další růst ekonomiky kvůli nedostatku pracovníků. Na druhou stranu udržení nezaměstnanosti na nízké úrovni i během pandemie pomohl vládní program Antivirus, uvedli ekonomové.

Zvýšením státního dluhu přes dvoubilionovou hranici ke konci letošního roku stoupne hypotetický dluh na každého Čecha na zhruba 198 300 korun ze 153 500 korun na konci loňského roku. Vyplývá to ze zveřejněných informací. Státní dluh by se měl ke konci letošního roku zvýšit podle MF na zhruba 2,12 bilionu korun. Důvodem je navýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun, který odsouhlasila v pondělí vláda.