Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Projekt Stáže ve firmách – kolik pracovních míst reálně pomohlo najít utracených 800 milionů Kč?

 
pondělí, 2. června 2014, 11:24

Přesně před dvěma roky byl v rámci programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spuštěn projekt Stáže ve firmách. Projekt, který zastřešilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, měl obrátit trend rostoucí nezaměstnanosti a pomáhat do firem a institucí umisťovat pracovníky na neplacené stáže. Ze stážistů by se v ideálních podmínkách měli následně stávat zaměstnanci daných firem, nebo by po získání zkušeností měli najít místo u konkurence.

Bohulibá myšlenka? No, ne tak docela. Projekt má totiž několik velkých ale. 

Prvním ale jsou rozhodně peníze, tedy celkový rozpočet projektu. Ten tvoří 800 milionů Kč, které hradí stát. Co by se s penězi stalo, kdyby zůstaly v kapsách daňových poplatníků, ať již v České republice, nebo v zahraničí (EU)? Nevíme. Dostanou je úředníci, kteří projekt administrují, a firmy, které na projektu participují. Stážisté pracují zdarma. 

Když už jsme u rozpočtu, měli bychom se rozhodně zamyslet nad potenciálem celé částky. 800 milionů Kč je opravdu hodně peněz. Tato částka by v soukromém sektoru stačila zhruba na 30 tisíc měsíčních mezd průměrného zaměstnance v ČR a zhruba na 40 tisíc měsíčních mezd mediánového zaměstnance. Oproti tomu projekt počítá s tím, že se na jednoměsíční až šestiměsíční stáž podaří umístit minimálně 5000 lidí. Tito lidé nedostanou práci, nedostanou zaplaceno – jen budou zdarma vykonávat různé činnosti a sbírat zkušenosti od 30 dní do 6 měsíců. Také vás napadá, kam ty peníze mizí?

Třetím důležitým faktorem je výběr kandidátů na stáže a výběr firem, kterým jsou stážisté přidělováni. Každý, kdo slyšel slovo rent-seeking, ví, o čem mluvím. Kdybych vlastnil nějakou společnost, byl by můj sen získávat dva roky levnou pracovní sílu, na kterou mi stát ještě přispěje. Takových podnikatelů může být vícero. A jejich zraky pak logicky směřují k úřadu, respektive úředníkům, kde se firmy pro stáže vybírají a stážisté přidělují. Kam tím mířím? V České republice bychom měli prostor pro potenciální korupci snižovat, nikoliv zvyšovat!  

To nás vede k dalšímu bodu – co s firmami, které na dumpingovou pracovní sílu nedosáhnou, nemohou zlevnit své výrobky a služby a nedej bože zkrachují? I taková situace se může stát, neboť subvence jednomu představuje zároveň bariéru pro konkurenta. Když ten není schopen dlouhodobě držet krok s dotovaným konkurentem, škrtá náklady, propouští, případně krachuje. Co s lidmi, kteří takto přijdou o práci? Na úřad práce a následně na stáž s nimi?

Za páté, nelze si myslet, že stáž ve firmě podpořená veřejnými penězi rovná se pracovní místo. Pokud by firma potřebovala zaměstnance, musela by si je najmout a vyškolit tak jako tak. Pokud by firma chtěla stážisty, mohla by s nimi pracovat již dávno – koneckonců děje se tak po celé republice a firmy k tomu nepotřebují projekt hrazený ze státního rozpočtu a kofinancovaný z peněz EU.  A pokud ne? Stážista se po odchodu z firmy opět ocitne na trhu práce a je otázkou, zda mu na trhu bez dostatku nabídek práce pracovní zkušenost pomůže…

V  odstavci výše jsem schválně zmínil peníze z Evropské unie. Když jsou zastánci podobných projektů v úzkých, vytáhnou argumenty typu – vždyť jsou to peníze z EU, ne naše! To je tam máme nechat? Chyba na chybu! Peníze ze společné pokladny EU jsou neadresné odvody, které do pokladnice v Bruselu (Štrasburku) společně a nerozdílně všichni odvádíme. Jsou to veřejné prostředky, jejichž výběr, správa a přerozdělení stojí obrovské náklady – kdyby se nechaly v kapsách daňových poplatníků, nikdo neprodělá. Jen bruselští úředníci, kteří by ztratili platy a vliv. A co argument, že přeci z EU více dostáváme, než do ní odvádíme? Ano, platí, ale dlouho platit nebude. Takto by mohl argumentovat jen někdo, kdo se po obrácení českého cash-flow s Evropskou unií chystá z EU vystoupit, tedy odejít hned v okamžiku, kdy se z čistého beneficienta staneme čistým donorem EU.

Do té doby bychom měli projekt Stáže ve firmách a všechny podobné projekty vnímat velmi střízlivě. Za tím, co je vidět, je totiž obvykle skryto také to, co na první pohled vidět není. V tomto případě obrovské náklady, neefektivita, tržní distorze a na konci jeden velký otazník!

Napsal Aleš Rod
 


 

Kam dál?

Volit už v 16 letech?

sobota, 31. května 2014, 11:32

V Evropě začínají být populární názory na snížení volebního věku ze současných 18 let na hranici 16 let. Tyto myšlenky jsou zatím...

Volby do EP – berme rekordně nízkou účast jako svobodnou vůli lidí,...

středa, 28. května 2014, 09:01

Výsledky letošních voleb do Evropského parlamentu, které se v České republice odehrávaly na konci minulého týdne, byly sečteny...

Analýza: Co přinesly výsledky voleb do Evropského parlamentu 2014?

pondělí, 26. května 2014, 16:07

Volby do Evropského parlamentu 2014 jsou za námi. Hlasy jsou sečteny, výsledky vyhlášeny. Úspěšní kandidáti slaví, neúspěšní...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • KOMENTÁŘ: Čeští vojáci v Afghánistánu;...

  • Zapomeňte na tištěné zpravodaje a turistické...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Uvidím, kam mě koleje zavedou,...

  • Sobota se stala se šesti oběťmi nehod...

Reklama
 
 

O čem píšou další Drbny

Při posledním rozloučení s padlým vojákem se rozezní zvony na českobudějovické Černé věži

Čtyři zvon na Černé věži v Českých Budějovicích se zítra, ve čtvrtek 16. srpna, na pět minut rozezní. Jihočeská metropole i celý kraj se tak rozloučí s Kamilem Benešem, štábním praporčíkem in memoriam, jedním ze tří vojáků, kteří se na misi v Afghánistánu stali  5. srpna obětí sebevražedného atentátníka.

Budějcká Drbna

VIDEO: Kolejmdoucí v centru Brna nově osvěží vodní mlžítko

Kolemjdoucí a všechny návštěvníky brněnského centra od středy osvěží vodní mlžítko. Dřevěný sloup s několika tryskami stříká do atmosféry velkou silou slabý proud vody, lidé tak cítí příjemné osvěžení aniž by zmokli.

Brněnská Drbna
Aktualizováno před hodinou

Požár na Ještědu způsobila nedbalost, porost vzplanul možná nedopalkem nebo svíčkou

Příčinu včerejšího požáru v blízkosti hotelu a vysílače Ještěd řeší i nadále policie. Možných scénářů je hned několik.

Liberecká Drbna

Policie se zaměřila na pytláky podél řeky, odhalila tři hříšníky

Z pátku 10. srpna na sobotu 11. srpna proběhla na Přerovsku akce s názvem "Pytlák". Policisté společně s rybářskou stráží prošli a projeli přiblizně 11 kilometrů dlouhý říční úsek řeky Bečvy od starého jezu v obci Troubky až po železniční most na Kojetínské ulici v Přerově a zkontrolovali celkem 11 osob lovících ryby.

Olomoucká Drbna

VIDEO: Řidič s naloženým návěsem měl co dělat, aby kolos udržel na silnici. Jízdu ukončil výbuch pneumatiky

Ohrozil sebe, ale především další účastníky silničního provozu. Tak by se dalo shrnout chování řidiče tahače převážející další automobily na silnici mezi Jihlavou a Želetavou. Za volantem evidentně nestabilní soupravy měl co dělat, aby ji udržel na silnici. Video, které natočil Tomáš Máca a umístil jej na Facebook, končí chvíli poté, co návěsu bouchne pneumatika.

Jihlavská Drbna

Naučná stezka v Malé Úpě v Krkonoších připomene disidenty

Pohraniční obec Malá Úpa na Trutnovsku otevře 25. srpna Disidentskou stezku, která připomene setkávání disidentů z Česka a Polska v Krkonoších v období normalizace. Naučná stezka také upozorní na několik míst spojených s návštěvami odpůrců předlistopadového režimu v obci.

Hradecká Drbna