pondělí 10. května 2021 Blažena

Best in Covid. Česko se s novým typem koronaviru potýká již rok. Co se změnilo?

Česká republika se s novým typem koronaviru potýká již rok. První tři případy byly oznámeny 1. března loňského roku a zpočátku i díky restrikcím byla Česká republika jednou z nejúspěšnějších zemí v boji s nákazou. I po půl roce patřila ČR k méně zasaženým zemím. Podle počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel byla například se zhruba 225 případy na 17. místě mezi zeměmi Evropské unie, podle počtu mrtvých byla ČR až na začátku třetí desítky. Rok od výskytu první nákazy je ale ČR jednou z nejpostiženějších zemí světa.

"Já jako premiér země samozřejmě osobně odpovídám za všechna krizová opatření. A beru na sebe plnou politickou odpovědnost".

(Andrej Babiš, 23. března 2020)

V rámci EU je na tom podle počtu případů na milion obyvatel Česko nyní nejhůře. Z celého světa je na tom hůř jen Andorra a Černá Hora. V celkovém počtu zemřelých je ČR v rámci EU na třetím místě, v celém světě Česku patří smutné čtvrté místo. V ČR zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1800 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom z EU jen Slovinsko a Belgie.

Prosinec 2019

Nový typ koronaviru se objevil počátkem prosince 2019 v Číně. Některé výzkumy ovšem hovoří o tom, že virus se objevil ještě dříve). Šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej.

Celkový počet infikovaných ve světě překročil podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) 110 milionů, obětí je celosvětově více než 2,4 milionu a vyléčených je dosud asi 62 milionů. Nákaza zasáhla podle JHU 192 zemí a území a rozšířila se již na všech sedm kontinentů. V Česku se dosud nakazilo přes 1,1 milionu lidí a více než 19 tisíc jich zemřelo.

Vědcům se zatím nepodařilo odhalit původ nového typu koronaviru, odborníci po něm v uplynulých dnech pátrali ve Wu-chanu. Tým Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedl, že podle dosavadních zjištění je virus SARS-CoV-2 pravděpodobně přírodního původu a jeho hostitelem mohli být netopýři. Někteří vědci však tvrdí, že vir není přírodního původu, ale unikl z laboratoře ve Wu-chanu. Řada zemí také Čínu podezírá, že šíření viru zpočátku tajila.

"Nechápu, co od nás opozice chce, už to nebude nikdy plošné opatření."

(Andrej Babiš, 5. června 2020)

Nové mutace

Aktuální problém představují nové mutace koronaviru, které jsou nakažlivější než běžný kmen viru SARS-CoV-2. Jedná se zejména o takzvanou britskou mutaci koronaviru, která byla poprvé identifikována loni na podzim ve Velké Británii a do dneška její výskyt potvrdily laboratoře téměř po celém světě včetně České republiky. Podle odborníků je o 30 až 70 procent nakažlivější než původní varianta koronaviru a kvůli ní se v ČR nákaza koronavirem nyní více šíří. Nakažlivější jsou také jihoafrická a brazilská mutace.

WHO kvůli epidemii vyhlásila 30. ledna 2020 globální stav zdravotní nouze, učinila tak teprve pošesté ve své historii. Za pandemii vyhlásila WHO šíření nákazy 11. března. Jedná se tak o druhou pandemii chřipkových virů ve 21. století, první byla pandemie prasečí chřipky v letech 2009 až 2010 při níž zemřelo na 18 500 lidí (v ČR zemřelo 102 lidí). Z chřipkových virů měla od začátku 20. století nejvíce obětí pandemie španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1920 vyžádala na 40 milionů mrtvých.

"Chceme nechat lidem svobodu, ať se rozhodnou. Zároveň ale musíme udělat vše pro to, abychom ochránili zdraví a vytvořili systém, který jim v maximální míře svobodnou volbu umožní. Říkáme ano, ti starší by se měli chránit, ale neměli bychom všechno nařizovat. Prostě se potřebujeme vrátit do normálního života před virem." 

(Andrej Babiš, 22. srpna 2020)

S covidem za rok v Česku zemřelo desetkrát víc lidí než s chřipkou

Klasická sezonní chřipka má pro srovnání podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) za následek celosvětově tři až pět milionů případů závažných onemocnění ročně a asi 290 tisíc až 650 tisíc případů úmrtí na onemocnění dýchacích cest. V Česku bývá s vážným průběhem chřipky ročně hospitalizováno asi 10 tisíc až 15 tisíc lidí a na běžnou sezonní chřipku a komplikace s ní spojené ročně umírá zhruba 1500 až 2000 lidí. S covidem tak za rok v tuzemsku zemřelo desetkrát víc lidí než s chřipkou.

Za klíčový bod v boji proti pandemii je považována plošná vakcinace. Podle dostupných zdrojů bylo dosud plně nebo pro nouzové používání ve světě schváleno 11 vakcín proti novému typu koronaviru. Pro použití v EU jsou zatím schváleny tři preparáty - od americko-německého sdružení firem Pfizer/BioNTech, od americké společnosti Moderna a od britsko-švédského výrobce AstraZeneca. Účinnost vakcíny AstraZeneca je podle agentury AFP 70 procent, což je méně než v případě vakcín firem Pfizer/BioNTech a Moderna, které mají účinnost přes 90 procent. AstraZeneca ale využívá tradičnějších technologií, což usnadňuje výrobu vakcíny, která se také nemusí skladovat v hluboce podchlazeném stavu, díky čemuž je vhodnější pro masové očkovací kampaně. V Česku se tak jako ve většině ostatních zemí EU očkuje proti koronaviru od 27. prosince. Donedávna se očkovalo pouze látkami Pfizer/BioNTech a Moderna, v posledních dnech začalo také očkování vakcínou AstraZeneca.

"Celá země stojí. Ani druhá světová válka nezpůsobila to, co covid. Žádná jiná situace nám nezastavila fakt, že děti chodily do škol."

(Jana Maláčová, 7. února 2021)

Remdesivir jako první vlaštovka

Při vyšetření přítomnosti nového typu koronaviru v lidském těle se v ČR používají dvě hlavní metody přímých testů - PCR testy a antigenní testy. Obě tyto metody se provádí výtěrem z nosohltanu. PCR testy jsou citlivější než antigenní test, na jejich výsledky se zpravidla čeká několik hodin či dní, vzorky je třeba odeslat do laboratoře. Antigenní testy mají rychlejší stanovení výsledku, a to do 15 až 30 minut. Tyto testy jsou také levnější, ale méně spolehlivé. Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo v ČR od začátku epidemie koronaviru loni v březnu provedeno přes pět milionů PCR testů. Hromadné antigenní testování začalo v listopadu, od tohoto měsíce bylo provedeno více než 2,2 milionu testů.

Pro léčbu covidu-19 byly dosud testovány desítky léků. Celosvětovou pozornost získal zejména antivirotický lék remdesivir od firmy Gilead Sciences, který zatím zůstává jediným oficiálně schváleným preparátem a zdravotníci jej používají při léčbě pacientů s těžkým průběhem covidu v nemocnici. Další nadějí by mohla být léčiva na bázi takzvaných monoklonálních protilátek, tedy proteinů bránících vstupu viru do lidských buněk. České ministerstvo zdravotnictví minulý týden dočasně povolilo používání neregistrovaného léku na covid-19 bamlanivimab od firmy Eli Lilly a avizovalo udělení výjimky také pro lék Casirivimab/Imdevimab od firmy Regeneron.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto vlada.cz | Zdroj ČTK, iDnes, Novinky.cz, vlada.cz

Štítky koronavirus, vir, zdravotnictví, nákaza, covid-19

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.