V Užhorodu se čeština stále učí - dosud bez podpory z Prahy

"Nepotřebujeme peníze, ale dobrovolníky, aby v létě přijeli a pomáhali na táborech udržovat povědomí o správné češtině - nejen žáků, ale i učitelů," řekla Fesenková. "Naším posláním je učit český jazyk a historii Československa na Podkarpatské Rusi. Bohužel nám k tomu chybějí učebnice i vzdělávání našich učitelů," dodává.

Čeština se v někdejší Masarykově jubilejní škole - dnes 3. speciální škole - učí jako druhý cizí jazyk od roku 2013. Škola je v Užhorodu coby správním středisku Zakarpatské oblasti Ukrajiny, jediná s výukou v ruštině, jíž se žáci učí od první třídy vedle ukrajinštiny. Od páté pak mají vedle angličtiny druhý cizí jazyk - a více než polovina žáků se učí i česky.

"Pomáhá nám kraj Vysočina, ale i tak máme jen jednu učebnici na dva žáky, a to jen ve škole. Domů je nedáváme," poznamenává ředitelka.

Přesto na hodině češtiny letí ruce vzhůru poté, co učitelka Elena Medenciová vyvolává žáky, aby vyjmenovaly dny v týdnu či roční období: od pondělka do neděle, od jara do zimy.

Před čtyřmi lety se na hodinu češtiny do této školy přišel podívat i tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Nějaká odezva ústředních českých úřadů na potřeby školy dodnes nenásledovala.

Situace je podle ředitelky neporovnatelná se školami, kde se učí maďarsky: Maďarsko tamním učitelům dokonce vyplácí doplatek. Místní češtináři, přesněji češtinářky, jsou v podstatě odkázány sami na sebe. Přitom by potřebovaly kurzy pro zvýšení kvalifikace s patřičným osvědčením o absolvování, po kterém by následoval příplatek z ukrajinské státní pokladny. A pomoc by bylo záhodno rozšířit i na dalších šest škol v oblasti, které se podle užhorodského příkladu do výuky češtiny pouští.

"Bohužel nemáme nějaké těsnější vztahy s Prahou, a tak musíme jít vlastní cestou," připouští Fesenková. "Biji na všechny zvony, to nejsou žerty. Měl by existovat v Česku nějaký program, který by umožňoval nám pomoci takovému množství dětí," zdůrazňuje. Z 640 místních žáků se totiž česky učí 340.

Pochvaluje si spolupráci s Technickou univerzitou Ostrava. Ostravští pedagogové pomáhají na užhorodské škole s výukou robotiky a osm dětí z užhorodské školy bude studovat v metropoli Moravskoslezského kraje. To je možná i motivace pro další žáky a jejich rodiče.

Ředitelka také oceňuje, že předchozí generální konzul ve Lvově Miroslav Klíma daroval škole dva české lidové kroje, v kterých žáci reprezentují Česko na různých slavnostech v Užhorodu.

Škola v Užhorodu byla vybudovaná v roce 1932 v rámci plánu na postavení stovky Masarykových škol po celé republice. A sto let od vzniku Československa mají zanedlouho připomínat nejen původní dlažba na chodbách školy, ale i nové sluneční hodiny na škole. Samozřejmě s Masarykem.

Oslavy výročí vzniku republiky, která Užhorodu a okolí tolik pomohla, mají na konci září připomenout akce pořádané krajem Vysočina. Místní vicegubernátor Jaroslav Halas počítá se stánky s českým pivem, specialitami české kuchyně a s českou kulturou.

Parta školní mládeže na lavičce ve stínu lipové aleje vedoucí k Masarykovu pomníku se nechá otázkou, kdo byl Masaryk zaskočit jen na chvilku: "Okamžik, hned to vygooglujem!"