Mezi průměrnou úspěšností z prvního a druhého termínu jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol byly v minulých letech rozdíly od jednoho do deseti procentních bodů. Uchazeči, kteří využili možnosti konat zkoušky dvakrát, měli lepší výsledek spíše z prvního termínu. Výjimkou byl v roce 2017 test z matematiky pro čtyřleté obory a loni testy z češtiny pro víceletá gymnázia, ve kterých žáci uspěli v průměru lépe až napodruhé.

Česká republika by měla pomáhat, aby český jazyk a povědomí o československých dějinách v Zakarpatí, nejvýchodnějším cípu někdejší první republiky, nevymizely. Je o tom přesvědčena Světlana Fesenková, ředitelka jediné školy v Užhorodu, kde se stovky dětí učí česky.

Povinná státní maturita z češtiny by se podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury měla nahradit zcela novým modelem zkoušky. Měla by se skládat z centrálně hodnoceného testu maturitního minima, který by sloužil jako vstupenka ke školní části maturity. Současná státní maturita podle ní zbytečně zatěžuje státní rozpočet i fungování škol a může mít negativní dopad na vztah mladé generace k literatuře i jazyku.