Ministerstvo životního prostředí: Místo jednoho informačního systému 125 různých informačních systémů

Tak vítejte v  České republice. Nejvyšší kontrolní úřad ČR (NKÚ) v tomto týdnu zveřejnil výsledky interní kontroly provedené na Ministerstvu životního prostředí. Závěry jsou přesně v intencích výše zmíněného (smyšleného) inzerátu.

Kontrola se zaměřila na to, jak Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) mezi lety 2010 a 2013 hospodařily s prostředky na ICT projekty. Celkem bylo prověřeno hospodaření s více než 230 miliony Kč. Kontrola bohužel potvrdila, o čem se ví už dávno – a sice že informační a komunikační technologie jsou nezřízeným penězovodem, který začíná v kapsách nic netušících daňových poplatníků, protéká veřejným sektorem a vyvěrá v předražených, neefektivních a netransparentních projektech.

MŽP spravuje a provozuje „Jednotný informační systém o životním prostředí“ (JISŽP), který by měl umožnit transparentní, moderní, jednoduchou a tím pádem i nákladově efektivní správu dat všech možných politik spojených s životním prostředím. Jenže... Tento systém existuje pouze na papíře. Místo tohoto používají MŽP a její podřízené instituce neuvěřitelných 125 samostatných informačních systémů a databází! Tyto aplikace jsou provozovány na různých platformách, nejsou vzájemně propojené, nekomunikují spolu a neumožňují jednotný přístup a tím pádem ani jednoduchou správu dat.

Tímto vzniká neuvěřitelná džungle, v níž se mnohdy neorientují ani zaměstnanci ministerstva. V této džungli jsou ukládána stejná data na mnoha různých místech, což zvyšuje nároky na úložné kapacity a jejich provozní náklady. Dochází logicky k duplicitě práce úředníků, která stojí další peníze. Tato džungle „umožňuje“ utratit téměř nekonečné množství peněz (za poslední 4 roky přes čtvrt miliardy Kč) na provoz, správu, zabezpečení, kontrolu či opravy. Některé databáze jsou vzájemně naprosto nekompatibilní, neexistují studie proveditelnosti spuštěných projektů či statistiky praktické využitelnosti jednotlivých databází a prostřednictvím NKÚ byla rozporována i nadměrná závislost MŽP na vybraných dodavatelích.

Zajímá vás, jak je to s připravovaným programem JISŽP, který by měl tento chaos spasit? Nejenže se jej za kontrolované tři roky nepodařilo spustit, ale mezi lety 2010 a 2012 se vůbec nesešla Rada pro rozvoj JISŽP, která měla zajišťovat podporu pro efektivní implementaci systému. Kritizovaný je také program SIRIUS, jenž měl vyřešit nesoulad několika databází – u tohoto projektu se nepodařilo vysoutěžit koncového zadavatele, takže jej MŽP nakonec zrušilo. Mezitím však za tento neexistující projekt CENIA utratila 21 milionů Kč.

Z četnosti kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu, který do podobných projektů v poslední době mimořádně tepe, a zejm. ze zveřejňovaných výsledků vyplývají dva závěry: Zaprvé, státní rozpočet, čítající ročně přes 1,2 bilionu Kč výdajů, skutečně obsahuje prostor na úspory minimálně v řádech desítek miliard Kč. I ti největší pesimisté musejí po přečtení několika kontrolních zpráv dát tomuto argumentu za pravdu. Doufejme, že kontroly nejen z NKÚ budou i nadále upozorňovat na nesmyslné plýtvání státu, a vytvářet tak tlak na zefektivnění chodu státních institucí. Zadruhé, po nezbytné kontrole musí následovat důsledné vyvození odpovědnosti za lidmi, kteří měli dané veřejné prostředky na starosti. A to včetně hmotné odpovědnosti, když bude třeba. Jistě, všichni politici a úředníci, kteří ve velkém utrácejí „cizí“ peníze na „cizí“ účely, se budou nárůstu osobní odpovědnosti bránit zuby-nehty. Ale pokud se nepodaří ustavit tento naprosto běžný princip hospodaření s finančními prostředky jako normální věc (tj. NEPLÝTVÁM, A KDYŽ PLÝTVÁM, PONESU ZA TO ODPOVĚDNOST!), budeme jakožto daňoví poplatníci platit další a další nesmysly a lovit tak z našich kapes stále více peněz...