Kryty v Liberci před jaderným útokem neochrání. Vytvořte si úkryt doma, radí hasiči
Na území Liberce je asi osmdesát krytů civilní obrany. Tedy možná přesněji řečeno bylo. Drtivá většina přešla do soukromého vlastnictví a slouží jinému účelu. Po začátku války na Ukrajině ale lidé řeší, kam se v případě útoku na Česko schovat. Liberecká Drbna se tak na stav krytů podívala, předně je ale nutné říct, že Česku žádný útok nehrozí.
Jak to tedy s kryty civilní obrany vypadá? Přístup se změnil v roce 1989. Do té doby byla síť krytů udržovaná. „Po roce 1989 došlo k zásadní změně přístupu k oblasti ukrývání obyvatelstva. Budování a udržování stávajících krytů bylo ze strany státu vyhodnoceno jako nepotřebné, drahé a neefektivní,“ uvedla mluvčí liberecké radnice Jana Kodymová.
Prakticky všechny kryty vybudované v 70. a 80. letech minulého století postupně přešly do soukromého vlastnictví. „Jednalo se o objekty, které byly součástí bytových domů, továrních objektů nebo nákupních center,“ dodala mluvčí.
Tyto kryty tak využít nelze, pokud tedy vláda nevyhlásí stav ohrožení státu nebo válečný stav, což by se asi v případě ohrožení Česka stát mohlo. Je tu ale druhý problém. Všechny protiatomové kryty, které byly povětšinou budovány v 70. letech minulého století, poskytují proti dnešním zbraňovým systémům již jen minimální ochranu, stejně jako technologie v nich použité. Pokud tam tedy ještě vůbec jsou.
V případě použití jaderných zbraní tak jsou kryty civilní obrany vlastně k ničemu, použít by šly ve chvíli, kdy by se u nás vedla válka, jako v těchto dnech na Ukrajině. Tedy za použití konvenčních zbraní. „Nelze je však využívat k dlouhodobému ukrytí obyvatel, ale pouze pro krátkodobé pobyty,“ upozorňuje Kodymová.
Přímo město Liberec vlastní v tuto chvíli pouze tři kryty. Kryt na Husově ulici, který nikdy nebyl určen pro ukrytí obyvatel a není tedy k tomu ani uzpůsoben. Kryt u Liebiegova paláce, který byl budován s ohledem na potřeby ukrytí zaměstnanců a pacientů přilehlé polikliniky a kryt Lucemburská, který jako jediný byl určen pro ukrytí veřejnosti. Je však již dlouhou dobu veden pouze jako improvizovaný úkryt. Tam se v případě nutnosti krátkodobě vejde až dva tisíce lidí.
Co tedy dělat v případě vojenského napadení Česka? Podle hasičů je potřeba zachovat klid a improvizovat doma. Ideální je podle nich sklep. Proti radioaktivnímu spadu nebo proti nebezpečí při nepřátelském leteckém útoku konvenčními zbraněmi bude nejlépe chránit suterénní nebo sklepní prostor budov ve středním traktu co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. „Vhodnými prostory jsou sklepy s klenutými stropy nebo železobetonovými stropy a silnými obvodovými zdmi a co nejmenší plochou všech okenních otvorů,“ vysvětlují hasiči.
Příručka od hasičů
Ti pro takový případ vydali i příručku, kde je vysvětleno, jak se v případě útoku chovat a jak a kde vytvořit improvizovaný úkryt.
A jak bychom se o případném útoku dozvěděli? Známe to už ze zpravodajství o válce na Ukrajině. Nejprve by se rozezněly sirény. „To jsou ty, které každou první středu v měsíci všichni slyšíme v rámci jejich zkoušky. Signál pro „všeobecnou výstrahu“ je však odlišný. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech,“ vysvětlila mluvčí hasičů Pavla Jakoubková.
V tu chvíli je potřeba se okamžitě schovat. A jak už jsme naznačili, nejlépe doma. „Také ve válce na Ukrajině jsou dnes v největší míře využívány právě ochranné vlastnosti staveb,“ dodala mluvčí.
Podle Jakoubkové ale Česku nic nehrozí a není ani potřeba nyní narychlo protiatomové kryty obnovovat. „Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv, a k nevyvolávání paniky. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou,“ uzavřela.
