Kundera jako Jidáš. Brněnský futuristický kostel připomíná autorovo „selhání“
Římskokatolický kostel blahoslavené Marie Restituty, který stojí na brněnském sídlišti Lesná, má nově vybavený interiér. Na celkem čtrnácti tavených plastikách, symbolizujících příběh ukřižování Ježíše Krista, jsou k vidění brněnské osobnosti. Včetně spisovatele Milana Kundery, jehož kauzu s údajným udáním spolužáka připodobňuje autorka ke zradě Jidáše Iškariotského.
Umělecké dílo, jež poutá pozornost příchozích futuristického chrámu, vytvořila pro římskokatolický kostel umělkyně Hana Jakrlová. Autorka promítla do díla osudy brněnských rodáků, které zasazuje do kontextu biblického příběhu. Své místo má v rámech oken například katolický básník Jan Zahradníček, kterého kvůli jeho přesvědčení a tvorbě komunisté v padesátých letech drželi a mučili v lágrech, herečka Vlasta Chramostová, jež se znelíbila režimu po sovětské invazi v roce 1968, nebo v Československu desítky let zapomenutý básník Ivan Blatný, jenž krátce po "Vítězném únoru" utekl do Velké Británie.
Kunderovo zastavení
Nejvíce ale budí pozornost vyobrazení jiného brněnského rodáka, spisovatele a jednoho z nejvýznamnějších romanopisců dvacátého století Milana Kundery. Životní příběh dnes dvaadevadesátiletého autora, který v sedmdesátých letech minulého století nuceně emigroval do Francie, zobrazila umělkyně jako Jidášovo udání, který činem zradil Ježíše. Naráží tím na takzvanou aféru Dvořáček, kterou v roce 2008 publikoval týdeník Respekt. Romanopisec měl tehdy udat spolužáka jako amerického agenta, kvůli čemuž skončil student na několik ve vězení. Kundera se ale vůči článku a tvrzením v něm zaznívajícím ostře ohradil. Na jeho podporu se vyjádřily mnohé osobnosti jako například Gabriel García Márquez, Nadine Gordimerová nebo Milan Uhde. Celá kauza navíc oficiálně není dořešená.
„Rozumím, že se jedná o určitou kontroverzi, která ale ke svobodnému umění patří. Byla jsem překvapena, že mi nikdo nápad za celou dobu nezcenzuroval. To, jestli je kauza uzavřená, nebo ne, je otázka diskuze. Kundera se ale k celé záležitosti postavil formou mrtvého brouka,“ popsala Drbně tvůrkyně Hana Jakrlová, jež rovněž pochází z moravské metropole a jejíž se díla spatřili diváci v galeriích a muzeiích po celém světě.
Oceněný kostel a lidské selhání
Stavba s kruhovým půdorysem, kterou navrhl architekt Jan Štěpán, patří v Brně k nejdiskutovanjěším projektům poslední doby. Zatímco v odborných kruzích architektonické řešení církevního stánku, který dělníci dokončili v roce 2020, oceňují, u části veřejnosti se nesetkal s pozitivním hodnocením. Podobně se nahlíží i na interiér kostela, který zatím využívá provizorní mobiliář jako oltář či ambon – řečnický pultík. Někdejší farář a současný kaplan Pavel Hověz, který se výzamnou měrou zasloužil o stavbu kostela, věří, že nového vybavení se chrám v blízké době dočká. Nyní je ale rád za novou výzdobu, kterou s autorkou konzultoval. I on se domnívá, že osud autora románů Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Nevědění do celkového konceptu zapadá.
„Není to dehonestace Kundery, ale připomínka lidského selhání. Celý případ jsem studoval a působí to na mě jako nešťastná událost. Koneckonců i Jidáš se stal nástrojem Božího záměru, v němž byla zrada zakalkulovaná,“ dodal Hověz, současný kaplan u svatého Tomáše v Brně.
