Nejvyšší odměny loni vyplatilo ministerstvo dopravy, uvedl iROZHLAS
Nejvyšší odměny ředitelům odborů a náměstkům loni ze všech ministerstev vyplatilo ministerstvo dopravy. Ředitelé odboru tam získali v průměru více než 279 tisíc korun, náměstci 443 tisíc korun. Jeden z náměstků Úřadu vlády ČR získal odměnu 650 tisíc, což bylo nejvíce mezi všemi ministerstvy. Naopak nejnižší odměny vyplácelo ministerstvo zahraničních věcí. Vyplývá to z informací, které zveřejnil server iROZHLAS.cz.
"Odměny byly přiznány za úspěšné splnění mimořádných a zvláště významných služebních a pracovních úkolů na návrh náměstků/ministra," sdělilo serveru ministerstvo dopravy, které většinu loňského roku řídil Karel Havlíček (ANO). Podobné vysvětlení většinou poskytovaly i další úřady.
Mezi řediteli odborů byla nejvyšší odměna pro jednoho člověka 450 tisíc korun, vyplatilo ji ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeden z náměstků na MPSV si za loňský rok přilepšil k platu o dalších 465 tisíc korun. Sedm z osmi náměstků pak překročilo hranici 400 tisíc korun. Bývalá ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se k odměnám nevyjádřila.
Nejnižší odměny získali loni vysocí úředníci ministerstva zahraničí
Někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která předloni vyplatila dvěma svým náměstkům 715 tisíc korun, loni odměny snížila. Ředitelé odborů získali v průměru 225 600 korun, náměstci 396 tisíc korun. Server upozornil, že Schillerová loni vyplatila na odměnách svým osmi náměstkům meziročně téměř o milion korun méně.
Nejnižší odměny získali loni vysocí úředníci ministerstva zahraničí. Pro ředitele odborů byl průměr necelých 75 tisíc korun, nejvyšší odměna byla v jejich případě 210 tisíc. U náměstků na MZV činil průměr bezmála 127 tisíc korun, maximum pro jednoho bylo 200 tisíc.
Server uvedl, že tři ministerstva se zdráhala zveřejnit informace o odměnách podle informačního zákona. Ministerstvo zdravotnictví na žádost například vůbec nereagovalo, ministerstvo průmyslu a obchodu ji jako jediné zamítlo.
"Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě, bez ohledu na osobu či politickou příslušnost ministryně či ministra, zastává názor, že informace o platu zaměstnance je osobní údaj, se kterým je nutné tak zacházet a bez svolení příslušného zaměstnance ho není možné zveřejnit, pokud v konkrétním případě nepřeváží ´veřejný zájem‘. Něco takového lze při plošných dotazech na platové poměry vyšších desítek zaměstnanců jen obtížně dovodit," sdělil serveru mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
Diskuze
1Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Komentování je jen pro přihlášené