Agrofert: Potraviny pravděpodobně zdražíme, není jasné o kolik

"Ceny elektrické energie, zemního plynu, pohonných hmot a dalších vstupů se skokově zvyšují. Zatím nejhůře pociťujeme růst cen v chemických továrnách, které vyrábějí dusíkatá hnojiva. Zemní plyn, který dramaticky zdražil, je zde nejen zdrojem energie, ale také vstupní surovinou pro výrobu hnojiv. Produkce hnojiv začíná být nerentabilní," sdělil mluvčí.

Rostoucí náklady podle něj dopadají i na potravinářský sektor, kde dramaticky rostou ceny obalů, fólií, plastů, ale i pšenice a jedlých olejů. "Ani my se v potravinářské výrobě pravděpodobně nevyhneme úpravě cen výrobků. (...) Zatím nebudeme konkrétní. O jakékoliv úpravě cen budeme samozřejmě nejprve jednat s našimi odběrateli a budeme hledat společná řešení," doplnil.

Na téměř pětiprocentní inflaci se v září kromě zdražování pohonných hmot a bydlení podílel nárůst cen potravin. Meziročně stouply především ceny některých druhů zeleniny, mléka či olejů. Naopak levnější bylo vepřové maso nebo jablka. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Koncernu Agrofert, který patří do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), loni meziročně klesly konsolidované tržby o 0,7 procenta na 160,98 miliardy korun. Zisk klesl o 16 procent na 3,76 miliardy korun, sdělil na začátku července Hanzelka. Hlavním důvodem zhoršení je podle něj dopad pandemie na odvětví mediálních služeb.

Koncern v ČR obdělává 116 tisíc hektarů zemědělské půdy, většina pozemků je podle mluvčího pronajatá. Na konci loňského roku zaměstnával zhruba 32 tisíc pracovníků, z toho asi 22 tisíc v ČR. Koncern sdružuje 198 ovládaných společností, jednu spoluovládanou a šest firem pod podstatným vlivem. Kromě zemědělství a potravinářství vlastní lesnické společnosti, podniká v pozemních technologiích a technice, logistice, dopravě či v médiích.