Společnost dm dosáhla meziročního růstu obratu o 11,12 % na 18,1 miliardy Kč. Z hlediska prodejních cen se jednalo o 2,05% nárůst v nákupním koši dm při inflaci 3,5% [1] . Celková suma investic v tomto období byla 314,6 milionu Kč.

Inflace je hlavním zdrojem obav pro českou veřejnost, strach z ní má 49 procent lidí. Lidé se obávají především zdražování bydlení, což je oblast, ve které vidí jen málo příležitostí na další omezování spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, jehož výsledky má ČTK k dispozici.

Pražské restaurace v červenci prodávaly půllitr dvanáctistupňového piva v průměru za 64,30 Kč. Loni to bylo 58,80 korun, meziročně se tedy cena zvýšila o více než devět procent. Po zvýšení DPH na točené pivo by tak cena mohla příští rok překročit 70 korun. Novinářům to dnes řekl Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků s odkazem na data z pokladních systémů společnosti Dotykačka, která je poskytuje zhruba 8000 podnikům v Česku. V celé ČR činila v červenci průměrná cena 54 korun, zatímco loni ve stejném období to bylo 49,80 Kč. Cena se tak zvýšila o více než osm procent.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil dnes statistický úřad Eurostat. V České republice naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

Cena školních obědů pro děti starší 15 let se od září zvedla proti loňsku až o čtyři koruny na průměrných 35,15 koruny. Vyplývá to z ankety, kterou udělal portál Jídelny.cz a do které se zapojilo 141 zařízení. Podle výsledků ankety nabízí patnáctiletým obědy v rozmezí 35 až 36 korun kolem 27 procent stravovacích zařízení. Nejmladší školáci se naobědvají většinou za 24 až 34 korun.

Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

V posledních měsících nás trápí všeobecné zdražování, které se projevuje především v nákladech spojených s bydlením a dopravou. Elektřina, plyn a benzín či nafta jsou hlavními tahouny nebývale vysoké inflace, která se promítá i od cen potravin, ale zároveň jde o náklady, kterým je těžké se vyhnout. Navíc to nevypadá, že by v následujících měsících nabral vývoj cen opačný směr, tedy že by došlo ke zlevňování energií a paliv.

Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí, bojí se chudoby a vláda podle nich nepodniká dostatečné kroky ke zlepšení situace. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí. Čtyři pětiny občanů začaly šetřit a omezovat své potřeby, dvě třetiny se obávají chudoby. Na 84 procent lidí tvrdí, že se vláda dostatečně nesnaží, aby zabránila výraznému nárůstu chudoby v ČR.

Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jde o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Jako špatnou hodnotí ekonomickou situaci v zemi 83 procent dotázaných, před rokem to bylo 68 procent. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. Polovina mluví o zhoršení své finanční situace. Stejný podíl uvádí, že má potíže vyjít s příjmem. Ještě prudší růst cen očekává 43 procent dospělých.