Dnešní výstavba je proti socialismu pestřejší, více se dbá na zeleň, říká architekt

"Panelová výstavba v 60. až 80. letech, to je typizace, unifikace, prefabrikace, tedy v podstatě průmyslová výroba. A výsledek? Všechna sídliště jsou stejná či obdobná, dispozice bytů unifikované a stejný byl i výraz objektů, tedy fasády. Jedno velké pozitivum zde ale přesto bylo, a to možnost urbanistického řešení velkých celků bez svazujících vlastnických vztahů. Nebylo tedy třeba urbanismus přizpůsobovat někdy i bizarním tvarům pozemků, což se děje dnes," uvedl architekt, který pracuje pro developerské firmy jako YIT, CPI nebo UDI Group.

"Dnešní bytová výstavba je jedním slovem pestrá. Hodně záleží na kvalitě a šikovnosti architekta a na ochotě investora mu naslouchat. Důležité je samozřejmě také to, kolik je investor ochoten vložit do výstavby, aby byl projekt rentabilní a ziskový," uvedl dále Hlaváček.

Drtivou část dnešní bytové výstavby podle něj tvoří železobetonová monolitická konstrukce stěnového systému, což zjednodušeně řečeno, je železobetonová krabice s tuhými nosnými stěnami. "Jde o obdobu panelového domu, s tím rozdílem, že konstrukce je prováděna přímo na stavbě a není montovaná z prefabrikovaných dílů. Systém je nejvíce odolný proti dodatečným průhybům konstrukce. Tato kombinace umožňuje i flexibilitu v rámci vnitřních dispozic, kdy klienti mohou v průběhu výstavby přicházet se změnami spočívajícími v posunu příček, dveří nebo uprav dispozic sociálního zázemí," doplnil Hlaváček.

Jak dále uvedl, také vzhled vnitřních povrchů je dnes mnohem pestřejší a kvalita vyšší, ať už jde o kvalitní sádrové omítky, stěrky nebo výběr keramických obkladů. "Panelové domy byly opatřeny omítkou či nástřikem. Dnes jsou kromě zateplovacích systémů využívány různé typy omítek, ať už se jedná o standardní či různé kreativní omítky, nebo o různé obkladové materiály, keramické, plechové nebo cementové," sdělil Hlaváček.

Dnes jsou podle něj vysoké nároky i na kvalitní prostředí kolem budov. Tedy na zeleň, vybavenost zpříjemňující pobyt obyvatel venku, chodníky, dětská hřiště nebo relaxační prostory.

"Samotná výstavba je dnes mnohem rychlejší. Větší důraz je kladen na kvalitu a preciznost a samozřejmě je i technologicky náročnější, než bylo dříve zvykem," uvedl. Stále častější je podle něj využívání zelených střech, popínavé zeleně na fasádách nebo zpětné využívání srážkových vod.

"Pro výstavbu budov jsou důležité energetické úspory. Je tedy velmi důležité kvalitní zateplení budov včetně prosklených stěn s využitím kvalitně provedených oken s dokonalým těsněním a s využitím trojskla," doplnil. Podle něj se také začíná zkoušet například využití tzv. šedé vody nebo solární energie.

Podle Hlaváčka se někteří developeři kvůli urychlení výstavby určitým způsobem vracejí k prefabrikaci. Rychlost se tak může zkrátit o dva až tři měsíce. Do výroby je ale třeba zadat požadavky s velkým předstihem. "Pokud vím, jde převážně o koupelny a tam právě chtějí klienti uplatnit svůj individuální vkus, což při prefabrikaci není možné. A důležitá je také naprostá přesnost při montáži prefabrikátu do rozestavěné stavby, což nebývá zrovna jednoduché," dodal Hlaváček.

Podle údajů Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) od 50. let minulého století do roku 1995 bylo v Česku postaveno zhruba 80 tisíc panelových domů s 1,2 milionu bytů, ve kterých žijí asi tři miliony obyvatel. Poslední panelové domy byly v Česku zkolaudovány na pražských sídlištích Černý Most a Stodůlky v roce 1995. Rozhodnutí o jejich výstavbě padlo před rokem 1990.

Česká republika čelí v posledních letech krizi výstavby bytů. Situaci má zlepšit nový stavební zákon. Normu schválila Sněmovna a projednávat ji bude Senát. Má ale řadu kritiků.