Špatné výsledky firmy v pololetí? Příležitost eliminovat problém pána a správce!

Následně management společnosti předstoupí před novináře a… Očekávání překoná v pozitivním smyslu, splní tak akorát, nebo hluboce podstřelí.

Primární cíle průběžného zveřejňování firemních výsledků je jasný – naplnit legislativu či zvyklosti odvětví, ukázat otevřenost vůči akcionářům a pochlubit se dobrými výsledky. I v situaci, kdy jsou výsledky špatné, je však zveřejnění výsledků důležité. Podle mého názoru dokonce ještě důležitější než v časech nekonečné prosperity. Proč?

Co je problém pána a správce…

Jedno z tržních selhání v ekonomii se nazývá informační asymetrie. Při jednání dvou subjektů má první vyšší hladinu informací než druhý, což prvnímu přináší výhodu a větší užitek na úkor druhého. K učebnicové aplikaci tohoto fenoménu dochází v situaci tzv. PÁNA a SPRÁVCE. Pán (majitel) nechává správce (manažera), aby se mu staral o jeho majetek, neboť sám na to nemá čas, chuť, neumí to, nebo od každého něco. Cíle pána jsou přitom jasné – aby se zvyšovala hodnota jeho majetku. Cíle manažera ovšem tak jasné nejsou: hodně peněz? mediální sláva? lepší zaměstnání u konkurence? víno, ženy a zpěv? čisté životní prostředí? co nejméně zodpovědnosti? co největší kancelář? Každý z tohoto (nevyčerpávajícího) výčtu cílů manažera může kolidovat s cílem vlastníka. A to je problém, který lze hypoteticky aplikovat na každou akciovou společnost, v níž se o majetek akcionářů starají týmy manažerů, ředitelů, asistentek a dalších zaměstnanců.

Pokud se společnostem výsledkově daří, provozní záležitosti se obejdou bez větší pozornosti. V opačném případě se však PÁNI mohou začít ptát, jestli SPRÁVCI mají stejný cíl a dělají svou práci dobře. A právě při veřejné prezentaci průběžných výsledků pak mohou manažeři poskytnout informace všem zainteresovaným osobám, zástupcům sedmé velmoci a tím i veřejnosti. Uspokojit je vysvětlením příčin daného stavu (záleží na tom, jak je věrohodné) a informovat je o možnostech řešení situace (záleží na tom, jak je plán realistický).

Aplikace: ČEZ

Dobrým příkladem budiž „polostátní“ společnost ČEZ, a.s. V polovině letních prázdnin zveřejnili v ČEZ hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí, respektive první pololetí letošního roku. Ačkoliv se mnohý konzument novinových titulků cítil pohoršen 10% poklesem provozních výnosů, 19% poklesem EBITDA a 40% poklesem čistého zisku (opravdu jste po rekordně teplé zimě a nízkých cenách za megawatthodinu elektřiny – na jaře byly ceny téměř o polovinu nižší než před třemi lety – čekali něco jiného?), je třeba zdržet se paniky. Za (obchodně slabou) polovinu letošního roku dokázala společnost překonat očekávání a splnit 56,6 % provozního cíle na rok 2014, ohlásila zvýšení ročního cíle EBIDTA i čistého zisku, a navíc systematickou restriktivní politiku stálých provozních nákladů.

Poslední zmíněný bod – průměrná úspora v rozsahu 16 % provozních nákladů v letech 2015 a 2016 kombinovaná s tlakem na diverzifikaci výnosů – je optimistickým náznakem, že problém pána a správce je ve společnosti ČEZ dobře eliminován a cíle akcionářů a manažerů jsou relativně harmonizovány. Ať již je to metodou biče a obavou manažerů o vlastní pozici, nebo metodou cukru a zainteresovanosti manažerů na pozitivních výsledcích škrtů, cílem by mělo být rozhýbat těžkotonážní kolos divizí, útvarů a odborů k reakcím na měnící se podnikatelská rizika, který dlouhodobě hrají v neprospěch ČEZ. To, že byla avizována rozsáhlá restrukturalizace provozu společnosti, byť měla být zcela jistě zahájena o pár let dříve, je pro investory vynikající zpráva. V mých očích přebíjí i očekávaný o 9,2 miliardy Kč nižší čistý zisk v letošním roce ve srovnání s rokem minulým…