Vláda odmítla návrhy SPD a KSČM proti lichvě

Schillerová uvedla, že problematiku úroků řeší zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016, který podle ní oceňují odborníci, nevládní organizace i Česká národní banka. Výši úroků navíc podle ministryně upravuje i judikatura trestních i civilních soudů.

Navrhované zákony by podle Schillerové nevyřešily problematiku půjček v šedé ekonomice, které poskytují lidé a organizace bez povinné registrace, a tedy bez splnění podmínek ČNB. "Proto jsme tyto návrhy odmítli, neřeší problémy, které jsou," řekla ministryně.

Smyslem úpravy SPD je podle předkladatelů "postihnout vyslovené excesy" a snížit riziko pádu lidí do dluhové pasti. Předloha by podle nich zjednodušila postihování lichvářských úvěrů. Návrh hnutí předpokládá, že lichvářská by byla smlouva o půjče s roční procentní sazbou nákladů úvěrů (RPSN) vyšší, než činí dvojnásobek zákonného úroku z prodlení aktuálního v době jejího uzavření. Nyní by to podle výpočtu bylo 19,5 procenta.

Lidem, kteří by například poskytli lichvářskou půjčku nebo z ní uplatnili pohledávku, by hrozily podle předlohy SPD v základní sazbě až dva roky vězení. Nejvyšší sazba by byla osmiletá. Ujednání, které by naplňovalo znaky lichvářského úvěru, by bylo podle návrhu od počátku neplatné.

Poslanci KSČM navrhli, aby RPSN nesměla překročit desetinásobek repo sazby stanovené Českou národní bankou. Jinak by šlo o lichvu, která by znamenala hrozbu až dvouletého vězení nebo peněžitého trestu. Dvoutýdenní repo sazba nyní činí 1,75 procenta.

Předloha KSČM navíc mění nynější právní úpravu lichvy celkově. Její současné řešení je podle autorů návrhu velmi formální a spoléhá na rozhodovací praxi soudů, která je podle nich nejednotná. Komunistická novela například nově uvádí, že v souvislosti s neplatností lichvářské smlouvy musí každá z jejích stran vrátit věc, kterou obdržela, zejména vyplacené peníze i s úroky. Předkladatelé si od změn slibují větší ochranu spotřebitele a snazší rozhodování soudů.