Neděle, 15. července 2018, 17:55
Že jsou obrazy mocnářů náchylné ke znečištění, víme už od dob hostinského Palivce a dobrého vojáka Švejka. Zatímco v Haškově románu se situace vyřešila odklizením císařova portrétu na půdu, v Čínské lidové republice šmahem odklidili ženu, která se činu dopustila – i s jejím otcem.
Tung Jao-čchiung, devětadvacetiletá žena z provincie Chu-nan, uveřejnila na Twitteru video, na němž v Šanghaji – se silně kritickým komentářem – polila inkoustem plakát generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga:
„Protestuju. Nenávidím ho do morku kostí. Vidíte? Tohle jsem udělala. Protestuju proti diktatuře Si Ťin-pchinga. Protestuju proti tomu, jak komunistická strana kontroluje můj mozek.“
Video potom zveřejnila na Twitteru jako @feefeefly. Poslední fotografií, kterou poslala na Twitter, byl pohled kukátkem ukazující jednoho muže v civilu a dva nebo tři uniformované policisty, jak stojí na chodbě za dveřmi jejího bytu.
Během hodiny nebyla k dosažení na svém telefonu, potom zmizely její twitterové příspěvky a nakonec byl zrušen celý účet. Žena je nezvěstná od 4. července.
Fotografii policistů za dveřmi postoval místo ní výtvarník Chua Jung. Ten byl loni v zimě krátce zadržen, když dokumentoval masové násilné vystěhovávání obyvatel z chudých pekingských čtvrtí.
V těchto dnech Chua Jung udělal sérii videorozhovorů s otcem zmizelé ženy, chunanským horníkem Tung Ťien-piaem. Ten se o problémech své dcery dozvěděl, až když ho přišli vyslýchat ohledně její minulosti a vzdělání:
“Ptal jsem se: stalo se něco mé dceři? Odpověděli: vaše dcera porušila zákon útokem na vůdce státu. Tohle řekli: útok na vůdce státu.” Uvedl, že policie odmítla předložit jakoukoli dokumentaci nebo umožnit setkání s dcerou. Taky řekl, že mu nesdělili, zda je zadržena nebo jakým obviněním přesně čelí.
Tung dále napsal dopisy na policii v Šanghaji a v okrese Jou, kde bydlí: „Řekněte mi prosím, který zákon porušila moje dcera a kde ji držíte … pokud se nejedná o proces, pak je to únos vykonaný bandity.“
Nic jako “útok na vůdce státu” se totiž v čínských zákonech nevyskytuje. Dle Patricka Poona z Amnesty International je to právě naopak. Namísto toho se v zákoníku uvádí, že občané mají právo kritizovat a podávat návrhy týkající se státních orgánů a funkcionářů.
Další Chuaovo video na youtube končí v nepřehledném chaosu. Vypadá to, že policie zatkla otce zmizelé ženy přímo během streamování. Co se děje s Tung Jao-čchiung, není dle informací Hong Kong Free Press jasné. Hlasu Ameriky řekl kdosi, kdo zvedl telefon v kanceláři na šanghajském úřadu veřejné bezpečnosti, že o případu nic nevědí. Hlasu Ameriky poradili, aby poslal žádost o rozhovor faxem. HKFP žádný komentář od úřadu nedostal.
Celou záležitost ovšem na rozdíl od čínských úřadů živě komentují uživatelé Twitteru i čínští aktivisté: na Twitteru se objevily desítky příspěvků s fotografiemi portrétů Si Ťin-pchinga pocákaných inkoustem. Umělecký žánr vzniklý na základě inkoustových skvrn; cákání inkoustem, pcho-mo, má ostatně v Číně tradici založenou již za dynastie Tchang a následovanou i ve 20. Století.
Během protestů na náměstí Brány nebeského klidu na jaře 1989 tři mladíci naházeli vejce s barvou na samotný portrét Mao Ce-tunga. Dva z nich dostali doživotní tresty – byli však propuštěni dříve a všichni nakonec získali politický azyl ve Spojených státech. Od té doby se podobného činu odvážili ještě další tři lidé (v letech 2007, 2010 a 2014). Jak skončili “pachatelé” prvních dvou, se neví; Sun Ping, který vylepšil portrét Mao Ce-tunga během zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců roku 2014, dostal čtrnáct měsíců natvrdo.
Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
