TOUR DE CULINA: Na zámku Berchtold naleznete poctivou kuchyni

Příjezd k zámku je dobře značený již od sjezdu na 15. kilometru dálnice D1, parkoviště nabízí dostatečný počet míst. Po peripetiích s výběrem správných dveří do restaurace – k ní přiléhá i posezení na nádvoří s výhledem na park, kde můžete nachytat sluneční paprsky – usedáme ve vkusném, moderním interiéru restaurace. Žádné zbytečné cetky, reklamní poutače ani kýčovitá džungle letáků dodavatelů restaurace na stolech. To ceníme. Stolek je sice právě prostřený, ale slánka, pepřenka i cukřenka by mohly posloužit jako corpus delicti pro odebrání otisků prstů předešlých návštěvníků, kteří zřejmě testovali konzistenci nějaké omáčky. To na uvození prvního dojmu skutečně není nic moc! Pak už to bylo naštěstí jen lepší.

Jídelní lístek je stručný. Poskytuje poutavou kombinaci moderních a tradičních českých jídel, do kterých se prolínají rysy zámecké kuchyně. To vzbuzuje naše očekávání.

Já jako předkrm volím jemnou domácí drůbeží paštiku se zkaramelizovanými šalotkami, mladým polníčkem a máslovými tousty a pak klasiku – smažený kuřecí prsní řízek s máslovou bramborovou kaší a znojemskou okurkou. Na té se totiž pozná kuchařská zručnost mnohdy lépe než na některých „vznešenějších“ pokrmech.

Jemná domácí drůbeží paštika se zkaramelizovanými šalotkami, mladým polníčkem a máslovými tousty.

Manžel namísto předkrmu objednává jarní zeleninovou polévku s domácím pestem a hoblinami sýru Grana Padano, k hlavnímu jídlu pak telecí ramínko pečené s čerstvou majoránkou a domácí bramborové noky opékané na kachním sádle.

V horkém jarním dni k pití volíme alpskou minerální vodu Coralba.

Předkrm i polévka obstály na výbornou. Moje paštika je výtečná. Vychutnávám si každé sousto chuťové filharmonie. Asi by mi nevadilo, kdyby chuť paštiky byla o trochu výraznější, ale vyčítat paštice přílišnou jemnost by bylo absurdní. Manžel si polévku též pochvaluje – je založená na poctivém vývaru, pesto jí dává mírně nakyslou až pikantní chuť a s hoblinkami tvrdého, dlouho zrajícího italského sýra se výborně doplňuje.

Jarní zeleninová polévka s domácím pestem a hoblinami sýru Grana Padano.

Když číšník donesl druhý chod, s manželem jsme se na sebe udiveně podívali – opravdu jsou tohle porce pro jednoho strávníka? Mně na stole přistály dva rozlehlé řízky s pořádnou porcí kaše, manžel na tom s gramáží jídla není o moc hůř. Po chuťové stránce ale nemáme námitek. Řízky jsou měkké, šťavnaté a na obvyklé kuchařské nešvary „jednoduchého“ řízku, tedy přesmaženost či přílišnou nasáklost olejem, si v kuchyni dali velký pozor. Kaše má příhodnou konzistenci a je dobře dochucená, takže ani teď nemusím sahat po slánce s pepřenkou. Manželovo telecí je skvěle upečené (pozná se to jednoduše – k jeho porcování vůbec nepotřebujete nůž) a ještě lépe chutná. Redukce s omáčkou k masu znamenitě pasuje, na prudko smažené noky jsou velmi chutné.

Telecí ramínko pečené s čerstvou majoránkou a domácí bramborové noky opékané na kachním sádle.

Pokud bychom měli hodnotit obsluhu, byla příjemná, ale nikoli nejrychlejší. Stále zastáváme názor, že jako host nechcete dlouho vysedávat nad dojedeným talířem se složenými příbory a pozorovat číšníka, jak kolem vás několikrát projde a intenzivně se věnuje prostření dalšího stolu „do foroty“, kdyby náhodou přišli další hosté. V tomto případě ale musíme uznat, že na celkovém dojmu se tento náš postřeh odrazil jen drobně, celkové posezení v restauraci bylo velmi příjemné. Restaurace navíc disponuje i speciálním prostorem s dětským koutkem, umístěným tak šikovně, že hosty, kteří zrovna nedorazili se svými ratolestmi, nijak neruší. Rodiče jej ale při návštěvě určitě ocení.

S velikostí porcí jde tedy restaurace doopravdy proti současnému střednímu proudu. Striktně odsoudit tuhle záležitost ale také nechceme, neboť připouštíme, že takové porce mohou některé hosty naopak ohromit. U nás si však vybraly svou daň v podobě nulového místa pro sladkou tečku ve formě nabízených dezertů (karotkový cheesecake; kakaový dortík se šlehaným jahodovým tvarohem; domácí zmrzlina). Proto jsme si žádný nedali.

Uděláme to ale třeba někdy příště, protože zámecká restaurace Kouzelná zahrada určitě za opakovanou návštěvu stojí. Restaurací v krásném prostředí a s poctivou kuchyní, ve které vám ve skutečnosti dopřejí o trochu více, než od ní očekáváte, je v okolí Prahy jako máku. Hledáte-li vhodnou zastávku na oběd při cyklistických toulkách v okolí Prahy, příjemné místo pro večeři na dohled od dálnice na Brno, nebo tip na víkendový výlet s dětmi, zařaďte Berchtold mezi potenciální cíle.