Zákaz večerního prodeje lahvového alkoholu na Praze 1? Bizarní regulace

Zaprvé, nikdo nedokáže přeměnit roky vytvářený ekosystém preferencí, který funguje na bázi slepice-vejce. V centru se pohybuje hodně lidí, takže  tam vzniká hodně obchodů, restaurací a hospod. Proto se tam pohybuje hodně lidí a ti zapříčiňují vznik dalších obchodů, restaurací a hospod… A tak dále, a tak dále. Podle starosty je problematické hlavně popíjení lahvového alkoholu na ulicích, proto by byl rád prosadil plošný zákaz prodeje alkoholu po 22:00 hodině, hlavně ve večerkách a obchůdcích lemujících turistické trasy. Jenže… Vážně si někdo myslí, že preference lidí pít alkohol a bavit se zkrotí podobným zákazem? Že jej někdo dokáže vymáhat, Že si lidé neseženou alkohol jinde, že si nekoupí železnou zásobu, že si jej nebudou nosit z domova, nebo opatřovat podpultovými prodeji podle systému „kde není žalobce, není soudce“? To si pište, že lidé budou pít dál. A prostředky daňových poplatníků se vyčerpají na nesmyslné kontroly obchodníků…

A propos, obchodníci. Podnikatelé se v posledních letech stávají občany druhé, možná spíše třetí kategorie. Ti z Prahy 1 pouze realizovali svůj podnikatelský záměr dle platných zákonů a norem a třeba se i – naprosto záměrně – specializovali na prodej alkoholických nápojů a tabáku turistům. Mají na to právo a státu odvádí nemalé daně. Co s nimi bude, když jim rozmařilí politici zakáží vykonávat živnost? Vrátí jim snad městská část ušlé tržby? Zaplatí za ně městská část nájemné? Zaměstnají starosta Lomecký nebo jeho političtí kolegové obchodníky a jejich zaměstnance, kteří kvůli podobnému nařízení přijdou o živobytí? Předpokládám, že tak daleko ve svých úvahách o regulaci zatím nedošli.

A tak je to vždy. Odhadnout dopady regulace není snadné, což ovšem neznamená, že by regulatorní opatření měly být chrleny jak v obuv v Baťových závodech.  Proces suburbanizace (stěhování obyvatel z center měst do okrajových částí) zapříčinil, že se centra metropolí stala místem, kam desetitisíce lidí míří do práce, za zábavou nebo jako do turistické destinace. Právě proto se objemné poptávce pohybující se v centrech přizpůsobuje i nabídka produktů a služeb – hotely, bary a restaurace, diskotéky, divadla… V centrech metropolí se lidé chtějí bavit. S tím žádné zákazy nic neudělají. Politici by se měli spíše zaměřit na to, zda jsou současné kapacity městských strážníků využívány účelně k řešení skutečných problémů, nikoliv pseudokauz, při kterých jde jen o co nejsnadněji vystavený pokutový bloček. Jakožto náhodný kolemjdoucí a pozorovatel o tom někdy dosti pochybuji…