Sobota 31. 5. 2025 | Svátek má Kamila
Kvůli manželce se krátce po studiu přestěhoval do Ruska, kde byl následně donucen vstoupit do armády. Tak líčí svůj příběh Jakub z Havířova. Veterinář a závodník se psím spřežením je aktuálně v ukrajinském zajetí a chce se přidat na jejich stranu. Hovoří o tom, že jasným agresorem je Rusko a lidé by měli Ukrajinu podporovat. On sám prý považoval válku za špatnou. Objevují se ale spekulace, že ještě nedávno psal na sociální sítě nenávistné příspěvky a naopak Ruskou federaci glorifikoval.
Válečný zajatec, který chce přejít na tu správnou stranu. Těmito slovy uvádí aktivista a youtuber Dmytro Karpenko příběh Jakuba z Havířova. Na veterinární univerzitě v Brně se seznámil s Olgou, brzy se vzali a narodil se jim syn. On se chtěl usadit a pracovat jako veterinář u Armády ČR. To se jeho ženě údajně nelíbilo a bála se, že by ho poslali na zahraniční misi. Ve videu popisuje, že na něj vyvíjela nátlak, aby odjeli do Ruska. Což posléze udělali. Dojeli do malé vesnice u Sverdlovska. „Když jsem tam poprvé dorazil, zhrozil jsem se. Stál tam starý dřevěný dům. Ruina,“ vzpomíná Jakub. V té době údajně nemluvil moc dobře rusky a neměl ani moc peněz. V roce 2014 se začal živit jako veterinář. Postupně se naučil žít na malé vesnici, věnoval se závodům se psím spřežením a také se jim narodilo druhé dítě – dcera.
Občanům České republiky bych chtěl říct, že Ukrajina je v tomto konfliktu absolutně nevinná. Je obětí agresivní ruské expanze, které neváhá obětovat své lidi v krvavém boji, aby získala nepatrná území. Chci všechny poprosit, aby podporovali Ukrajinu.
Zlom nastal v den ruské invaze na Ukrajinu. Na závodech s mezinárodní účastí se údajně setkával s negativními reakcemi a odsoudilo ho i jeho okolí. „Říkali, že jsem také vrah a já nevím co,“ tvrdí na videu. „Postupně člověk začal cítit, že se společnost militarizuje a je cítit propaganda. Přestal jsem jezdit na závody a zůstával raději doma,“ popisuje Jakub. Situace byla napjatá i doma. „Říkal jsem manželce, že se mi ta situace s válkou nelíbí a že bych chtěl odjet zpátky do Čech. Ona nechtěla. Říkala, že Rusko je její země a bude jí následovat. Asi tu válku podporovala,“ tvrdí dnes Jakub.
V roce 2024 měl zformalizovat svůj do té doby dočasný ruský pas. Pokud chtěl v Rusku zůstat, musel to udělat. Řekl, že opět na nátlak manželky svolil a 4. července téhož roku složil přísahu Ruské federaci. „Asi za týden mě kontaktovali lidé z vojenské registrační a náborové kanceláře, že se musím dostavit na náborový úřad,“ říká. Prošel lékařskou prohlídkou a pak bylo ticho. „Zavolali 15. prosince. Říkali, že když nenastoupím do armády, tak mě deportují a děti dostanou černé puntíky, aby se vědělo, že jejich otec je nepřítel lidu. Slibovali, že budu u mediků a že se nemám ničeho bát,“ popisuje. S těmito podmínkami nakonec souhlasil. Bojovat nechtěl, ošetřování zraněných mu až tak nevadilo.
Na začátku příběhu popisoval Jakub, jak chtěl do české armády, ale manželka se bála. Najednou podle něj mluvila úplně jinak. „Řekla mi jen – jdi,“ popisuje Jakub s kamennou tváří. K armádě se upsal 21. prosince 2024. Tři dny strávil výcvikem, dostal výzbroj a poté odjel pracovat na kliniku, kde pomáhal s evakuací zraněných. Pár dní nato už byl znovu na polygonu. Tentokrát se musel učit jezdit na motorce. „Několikrát jsem spadl a jednou motorku i poškodil. Musel jsem si ji sám spravit, jinak bych to musel zaplatit. V naší skupině bylo 15 motocyklů, nějakých čínských,“ popisuje. Na tomto výcviku byl šest dní. Pak dostali rozkaz naložit motorky a vyrazit k Berestovu.
„Tam mi řekli, že když jsem ten medik, tak jim mam vysvětlit taktickou medicínu. Něco jsem si o tom hledal na YouTube, protože tam mi nikdy nikdo nic neřekl,“ postěžoval si. Po pár dnech ho opět poslali na výcvik. Tentokrát se měl učit ovládat drony. Pak se opět vrátil k Berestovu, kde mu dali na starost vedení pětičlenné skupiny.
Při jednom z přesunů na motorkách ztratil orientaci, najel na minu a zranil se. Se dvěma dalšími vojáky je po několika hodinách zajali ukrajinští vojáci. Když se vzdával, mluvil anglicky. Do samotné války byl zapojen tři týdny.
Dnes by chtěl Jakub být u Ruského dobrovolnického sboru a pomáhat Ukrajině. Vidí to jako nový začátek. Na otázku, zda by se chtěl vrátit do rodné země jen pokrčí rameny. S rodiči se o válce nebavil, podle jeho slov na ni nemají vyhraněný názor. Od nástupu do armády se snažil psát své manželce, ona mu odpovídala přes svou mámu. Nechtěla s ním napřímo komunikovat. Proč? To Jakub neví.
Na sociálních sítích se mezitím objevují pochybnosti o tom, že ani Jakub nebyl zprvu tak nestranný. Uživatelé upozorňují, že sdílel příspěvky na sociálních sítích z profilu své manželky. Drtivě tam totiž převažují jeho fotky ze závodů nebo výcviku psů. Ze samého profilu se ale objevují i komentáře mířené proti Ukrajině. „Já nejsem pokrytec, neskrývám, co se děje, vina je celosvětová a teď jí vyřeší Rusko, ať se vám to líbí nebo ne. Měli jste daleko dříve jednat a spor urovnat. Jakub,“ napsal.
„Odešli ti, kteří získali ruské občanství jenom kvůli výhodám, a když bylo potřeba plnit i povinnosti, které má každý občan své země, tak zbaběle utekli. Toť vše. Zelensky je loutka, která nikoho nezajímá,“ stálo před dvěma lety také na profilu paní Olgy.
Teď mluví Jakub takto: „Občanům České republiky bych chtěl říct, že Ukrajina je v tomto konfliktu absolutně nevinná. Je obětí agresivní ruské expanze, které neváhá obětovat své lidi v krvavém boji, aby získala nepatrná území. Chci všechny poprosit, aby podporovali Ukrajinu.“
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
