Nový občanský zákoník – jak se osvědčil v praxi?

Zatím se zdá, že klady občanského zákoníku převažují nad zápory. Některé nedostatky však mají potenciál způsobit spotřebitelům problémy. „Odborníci se stále neshodují, zda platí či neplatí ‚zákonná záruka‘. Naštěstí většina obchodníků vyřizuje reklamace stejně jako v loňském roce,“ říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu a dodává: „Ačkoliv přes rok voláme po novele, která by v tom udělala jasno, upravují se zcela jiné pasáže zákoníku.“ Netrpělivě očekávaná rozhodnutí soudů mohou přijít až za několik let, a tak zůstávají spotřebitelé i obchodníci v nejistotě.

Avizovanou novinkou v neprospěch spotřebitelů mělo být zrušení nové záruky v případě výměny zboží. Zákonná odpovědnost prodejce má podle výkladu tvůrců zákoníku skončit nejpozději dva roky od koupě. Občanský zákoník to tak ale výslovně neříká.
„§ 2169 výslovně stanoví, že zákazník má právo na dodání nové věci bez vad, pokud si koupí vadnou věc a § 2165 zase říká, že reklamovat lze 24 měsíců od převzetí. Neříká ‚od prvního‘, podle nás je tedy nutné vztáhnout toto ustanovení na každé převzetí nové věci,“ říká Borovička. A podotýká: „Spotřebitelé si ale začínají zvykat, že radši chtějí peníze zpět a koupí si novou věc s novou zárukou.“ Ustanovení tedy obchodníky spíše poškozuje, než chrání.

Největším problémem se tedy stává protispotřebitelský výklad některých ustanovení ze strany podnikatelů. Jedná se například o výjimky z možnosti odstoupit od smlouvy uzavřené na internetu. Jednou z nich je situace, kdy se zboží vyndá z uzavřeného obalu a vynětím se znehodnotí. „Výjimka míří třeba na kartáčky na zuby a podobně, ale někteří prodejci jsou schopní tvrdit, že hygienicky se znehodnotí i tričko, které si spotřebitel vyzkouší,“ vysvětluje Borovička. Ačkoliv je podle dTestu právo na straně zákazníka, zatvrzelého prodejce přesvědčí pouze soud.

Zdroj: dTest