Jako jediný má reálné zkušenosti z fungování Hradu. Během prezidentství Václava Havla působil v Kanceláři prezidenta republiky – nejprve jako tiskový specialista, později jako zástupce mluvčího prezidenta a nakonec jako ředitel politického odboru. Řeč je o prezidentském kandidátovi Pavlu Fischerovi, kterého několik dní před prvním kolem prezidentské volby vyzpovídala redakce Drbny.

V listopadu loňského roku veřejně oznámil svůj zájem kandidovat v prezidentských volbách a díky podpoře desítky senátorů se stal jedním z devíti prezidentských kandidátů. Řeč je o Mirku Topolánkovi, kterého teď pro vás vyzpovídala redakce Drbny.

Liberální institut ohodnotil postoje prezidentských kandidátů z hlediska klasického liberalismu. Nejliberálnějšími jsou Mirek Topolánek a Jiří Hynek. Třetí je s výrazným odstupem Michal Horáček.

Kriminalisté ze čtvrtého policejního obvodu pátrají po třináctileté Amině Stolets z Prahy. Tu její matka viděla naposledy o středeční půlnoci, ráno už byla pryč a dosud o sobě nedala nijak vědět. Policisté se nyní obrací na veřejnost, která by mohla pomoci s vypátráním dívky.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl stížnosti Terezie Hlohovské na zrušení registrace kandidátních listin pět kandidátů. Důvodem pro toto rozhodnutí byla absence aktivní legitimace Hlohovské. Jednoduše řečeno, soud rozhodl, že stěžovat na rozhodnutí o (ne)registraci si mohou pouze dotčené osoby. Prakticky to znamená, že NSS bude v budoucnosti nejspíše rozhodovat jen o stížnostech neúspěšných kandidátů (v roce 2013 se svou stížností uspěla Jana Bobošíková).

O prezidentskou funkci se utká všech devět uchazečů zaregistrovaných ministerstvem vnitra. Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl z formálních důvodů podnět Terezie Holovské, která zpochybnila pětici kandidátů s vícenásobnými podpisy. Prezidentští kandidáti rozhodnutí soudu vesměs očekávali a uvítali.

Terezie Hlohovská, jedna z neúspěšných prezidentských kandidátek, podala k Nejvyššímu správnímu soudu podnět ke zrušení registrace kandidátních listin pěti kandidátů – Marka Hilšera, Mirka Topolánka, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Petra Hanniga. Důvodem má být to, že stejní poslanci a senátoři podpořili více kandidátů.

Ministerstvo vnitra připustilo k prezidentským volbám všech devět kandidátů, jejichž úspěšná registrace se očekávala. Odmítnuto naopak bylo zbývajících 11 uchazečů, kteří nedodali nominační podpisy v potřebném počtu. Na tiskové konferenci to řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.