V minulých dílech naší minisérie o městech, která podlehla zkáze kvůli blbosti jejich obyvatel, jsme zmapovali osud městečka Centralia v Pensylvánii a Singapore u Michiganského jezera. Ačkoliv obyvatelé těchto měst museli opustit své domovy, přátele a vzpomínky, v porovnání s příběhem města Wittenoom v Austrálii se jednalo o úsměvnou lokálně historickou perličku. Za zkázou města Wittenoom totiž stojí tragédie, která si vyžádala tisíce lidských životů. Zde se totiž lidská blbost spojila s chamtivostí.

V prvním díle naší minisérie tří měst, která kvůli blbosti jeho obyvatel zmizela z povrchu zemského, jsme si představili městečko Centralia v Pennsylvanii, které v roce 1962 zachvátil podzemní požár v opuštěném uhelném dole, který bude hořet ještě nejméně jedno století. Ale nejen kvůli ohni vznikají města duchů. Absolutní zkáza může přijít i kvůli něčemu tak nepředpokládanému, jako je plíživě se přibližující písečná duna.

Ne každé město má to štěstí, že se dožije dospělosti. Města mohou postihnout katastrofy nejrůznějšího druhu – můžou přijít o důležitý průmysl a postupně zpustnout, můžou být cíleně vysídlena a ocitnout se na dně nové přehrady, případně je může postihnout osud nejhorší: postupná gentrifikace armádou znuděných hipsterů. V sérii tří článků si ale povíme o třech městech, která byla přivedena ke zkáze něčím úplně jiným – lidskou blbostí.

Jedná se o jedno z nejrychleji rostoucích odvětví zábavního průmyslu vůbec, v roce 2018 činil celosvětový obrat esportu neuvěřitelných 140 miliard USD, tedy zhruba 60 procent českého HDP za stejný rok. Profesionální hraní stříleček, klikaček a strategií tak vydělává třikrát více než celý filmový průmysl dohromady a světoví top hráči počítačových her začínají stále více připomínat špičkové hráče klasických sportů. Tedy s tím rozdílem, že e-atleti berou více peněz.