Poslanci dnes projednávají souvislosti zrušené cesty vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy za zavřenými dveřmi. V jednacím sále mohou být vedle členů komory a vlády ředitelé všech tří tajných služeb Jan Beroun, Marek Šimandl a Michal Koudelka, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Členové vlády spolu s informacemi o zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 dostali v dubnu od tajných služeb i zprávu, že s informacemi pracují média. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Nedává tak podle něj smysl verze serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace o Vrběticích za dodávky vakcíny Sputnik V a uspořádání rusko-amerického summitu v Praze.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Od pondělí 10. května bude nutné nosit ochranu dýchacích cest ve venkovních prostorách jen při setkání dvou a více osob vzdálených od sebe méně než dva metry, pokud nejde o členy jedné domácnosti. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to oznámil ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

Zahájení rotační výuky na druhém stupni základních škol se dnes v Praze obešlo bez větších komplikací. Do lavic se vrátila naprostá většina dětí ze tříd, které tento týden budou mít prezenční výuku. Proti podzimu ubylo těch, které rodiče třeba kvůli obavám z nákazy nechali doma. Děti se dnes ve škole bez potíží otestovaly na covid-19. Některé základní školy ale nemají dost testů na příští týden, vyřešit situaci jim pomáhají mimo jiné zřizovatelé.

V Česku se dnes po delší době otevřou kadeřnictví a další provozovny spojené s péčí o tělo a o zvířata, které byly zavřené kvůli epidemii onemocnění covid-19. V Praze a šesti krajích s nejpříznivější epidemickou situací se navíc vrací do lavic žáci druhého stupně základních škol, zatím rotačně. Otvírají se tam také galerie a muzea. Ze tří na sedm ode dneška stoupne počet krajů, kde mohou do mateřských škol chodit všechny děti.

Posunutí otevření maloobchodů o týden na 10. května přinese mnoha prodejnám značné škody. Pokud nezačnou lidé utrácet, může zaniknout až 25 procent obchodů, uvedl dnes v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Také podle epidemiologa Romana Prymuly a šéfa poslanců TOP 09 Vlastimila Válka by se mohla některá opatření rozvolnit již dříve.

Ukončené očkování proti nemoci covid-19 má v Česku víc než milion lidí, minimálně jednu dávku vakcíny dostalo přes dva miliony obyvatel, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví. V zemi, která má zhruba 10,7 milionu obyvatel, se očkuje čtyři měsíce. Aspoň jednou dávkou bylo dosud očkováno 23,6 procenta populace starších 16 let, uvedl v pátek na twitteru ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

V Česku se od pondělí opět otevřou kadeřnictví, kosmetické salony a další provozovny spojené s péčí o tělo a o zvířata, které byly dosud zavřené kvůli epidemii onemocnění covid-19. V Praze a šesti krajích s nejpříznivější epidemickou situací se navíc od nového týdne vrátí do lavic žáci druhého stupně základních škol, zatím rotačně. Otevřou se tam také galerie a muzea. Ze tří na sedm stoupne počet krajů, kde mohou do mateřských škol chodit všechny děti, nejenom předškoláci.

Nástroje Chytré karantény budou hygienici do budoucna využívat i pro jiné nemoci než covid-19. Podle pověřené hlavní hygieničky Pavly Svrčinové se jedná i o mezinárodním propojení, například při hlášení příletů z rizikových zemí. Při spouštění projektu loni na jaře epidemiolog Roman Prymula jako náměstek ministra Adama Vojtěcha (za ANO) hovořil o tom, že by její nástroje mohly nahradit plošná opatření. Někteří odborníci se domnívají, že její potenciál, například mobilní aplikace eRouška nebo takzvané paměťové mapy, nebyl plně využit.