Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Extrémní srážky budou častěji, podle odborníků by pomohla hluboká orba

 
neděle, 26. května 2019, 13:37

Povodně z intenzivních srážek jsou přirozeným jevem, zemědělská půda by však mohla zadržet více vody, kdyby se hlouběji oralo. Novinářům to sdělili Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Do budoucna bude se zvyšující se teplotou růst množství vlhkosti ve vzduchu, srážkové extrémy tak budou pravděpodobně růst, upozornili.

V jakých oblastech bude více pršet, není podle odborníků možné přesně říct. Pršet ale bude pravděpodobně spolu se zvyšující se teplotou více. "Se zvyšující se teplotou je atmosféra schopna udržet větší množství vlhkosti, zhruba o sedm procent na stupeň Celsia, a tedy i srážkové extrémy budou s rostoucí teplotou pravděpodobně růst," popisují.

Zhruba třetina zemědělské půdy je podle nich odvodněná drenážními systémy, které ústí do odvodňovacích zařízení. "Pokud drenážní systém funguje a není retardační (tedy že odtok vody zpomaluje), voda zrychleně odtéká," uvedli. Na druhé straně podle nich řada drobných vodních toků prochází úpravami zpomalujícími odtok vody. "Potenciál krajiny pro zadržení vody nicméně není zdaleka využit," dodávají.

Vláda loni schválila, že se od příštího roku zpřísní standardy hospodaření na zemědělské půdě. Pokud bude půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. "Menší půdní bloky jsou z hlediska eroze půdy jednoznačně pozitivním opatřením vedoucím k ochraně půdního fondu. I 30hektarové bloky jsou z hlediska protierozní ochrany, biodiverzity i ostatních mimoprodukčních funkcí stále příliš velké," upozorňují Máca s Hanelem.

Schopnost půdy udržet vodu se podle nich může zvýšit hloubkovou orbou, srážkové vody pak můžou stéct do větších hloubek a sníží se tím povrchový odtok. "Obecně nejhorší vlastnosti vzhledem ke vzniku eroze a povrchového odtoku mají širokořádkové plodiny," uzavřeli. Jde například o kukuřici nebo řepu.

Česko zasáhly v uplynulých dnech prudké deště, především Zlínský a Moravskoslezský kraj. Na třech desítkách míst v ČR se dostaly hladiny toků na povodňový stav.

Napsal(a) ČTK | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

Fotbalgolf pod Ještědem - stavte se tento skvělý sport vyzkoušet

neděle, 26. května 2019, 13:25

Fotbalgolfová sezóna 2019 vypukla v Liberci naplno. Hřiště letos bylo otevřeno o měsíc dříve než v loňském roce a díky příznivým...

Hodiny na Černé věži v Budějcích po čtyřiceti letech září novotou....

sobota, 25. května 2019, 10:17

Jako nové teď vypadají hodiny na Černé věži. Po čtyřiceti letech totiž dostaly nový nátěr. Na všechny čtyři ciferníky padne více...

Předmanželská smlouva? Ochrana před zchudnutím

sobota, 25. května 2019, 09:31

Zhruba každé druhé manželství končí rozvodem. Je proto dobré myslet dopředu a zbytečným sporům o majetek předcházet. K tomu...

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc...

pátek, 24. května 2019, 14:43

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje...

 

Komentáře

 
 

O čem píšou další Drbny

Počet nakažených klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou mírně stoupl

Během tohoto týdne stoupl počet nahlášených onemocnění přenášených klíšťaty. U klíšťové encefalitidy se jedná o čtyři případy. Dvacet nových případů přibylo u lymeské boreliózy. Oproti loňskému roku se stále jedná o nižší čísla. Nejvyšší počet nemocných klíšťovou encefalitidou je na Českobudějovicku, Jindřichohradecku a Českokrumlovsku.

Budějcká Drbna

Jak se proměnila jižní Morava od Sametové revoluce? Proměna průmyslu a dramatický nárůst teploty

Od pádu totality v roce 1989 se v Jihomoravském kraji zvýšil počet obyvatel téměř o 43.000 na zhruba 1,19 milionu, zvýšila se průměrná teplota v létě až o tři stupně a změnila se ekonomická struktura regionu.

Brněnská Drbna

TIP NA VÝLET: Ze štěpanického hradu zůstaly jen věže a zbytky paláce

Řadu míst, která dýchají historií, lze navštívit při cestách Libereckým krajem. Jedním z nich jsou i trosky gotického hradu Štěpanice, jenž stával na skalnatém ostrohu při dnešní silnici mezi Jilemnicí a Beneckem.

Liberecká Drbna

Muž spadl z žebříku a zranil se. Nadýchal jeden a půl promile

Ve čtvrtek 22. srpna 2019 o půl desáté dopoledne došlo v Mostkovicích k pracovnímu úrazu sedmatřicetiletého dělníka. Tomu na nezpevněném povrchu podklouzl žebřík a muž se zřítil z výšky asi tří metrů na zem. Se zraněním skončil v prostějovské nemocnici. Policistům muž nadýchal 1,53 promile.

Olomoucká Drbna

Silně opilá řidička nezvládla couvání, přejela obrubník a narazila do stromu

To, že alkohol za volant nepatří, si zřejmě neuvědomila osmapadesátiletá žena z Havlíčkova Brodu. Ta s téměř třemi promile nastoupila do vozu a účinky opilosti se začaly okamžitě projevovat. Při couvání po parkovišti totiž přejela obrubník a narazila do stromu.

Jihlavská Drbna

Malšovický most nevydržel čistý ani dva měsíce. Vandalové ho posprejovali

Na boj s vandaly vydá město každoročně desítky tisíc korun. Bohužel, situace se nezlepšuje. Malšovický most, který město nechalo vyčistit v červnu od sprejerů opět někdo počmáral.

Hradecká Drbna