Komunisté vyberou na sjezdu další směr i cestu z finančního propadu
Jaké změny komunisté učiní v hospodaření strany po prohře ve sněmovních volbách, bude podle prvního místopředsedy pověřeného vedením KSČM Petra Šimůnka jasné zhruba na přelomu listopadu a prosince. Odvíjet se budou od vize předsedy, kterého KSČM bude volit za týden na mimořádném sjezdu v Praze. Ani jeden z dvojice horkých kandidátů - europoslankyně Kateřina Konečná a zástupce konzervativnějšího křídla strany Josef Skála - nechce prodávat nemovitosti, kterých vlastní strana desítky. KSČM po 30 letech nebude mít zástupce v dolní parlamentní komoře, což bude znamenat dramatický pokles jejích financí.
O post předsedy KSČM se hned po vyhlášení výsledků voleb přihlásili Konečná a Skála. Celkem je zatím šest kandidátů, mezi nimi například exposlankyně Hana Aulická Jírovcová. Nominaci, které komunisté uzavřou k 20. říjnu, obdržel třeba také bývalý poslanec Stanislav Grospič, zatím ale nepotvrdil její přijetí. "Nedokážu říct, kdo bude zvolen a s jakou vizí předstoupí na řešení problémů. Vše bude záviset na sjezdu," řekl Šimůnek.
Konečná ČTK napsala, že vedení musí nejprve začít šetřit samo u sebe. "Zásah do stranické pokladny je zásadní, ale ne neřešitelný, prokáží-li představitelé KSČM na všech úrovních odvahu. Obrovské rezervy vidím rovněž ve využívání nemovitostí, které KSČM má," uvedla.
Také Skála na dotaz ohledně změn v hospodaření poukázal na vlastnictví "několika desítek nemovitostí". "Většina sice vyžaduje další investice, jejich hodnota však na dnešním trhu rozhodně neklesá. Nikde není řečeno, že se jich musíme zbavovat. Dobře znám i jiné metody, jak díky nim opatřit potřebné provozní zdroje. Bude to jeden z mých pádných argumentů na sjezdu příští sobotu. Bez peněz nelze vytvořit "mozkový trust" v centru, ani udržet naši strukturu napříč celou zemí," uvedl.
KSČM by podle exposlance Jiřího Dolejše měla za volební výsledek dostat státní příspěvek 19 milionů, celkem za čtyři roky 40 milionů korun. Zbavovat nemovitostí se komunisté nemusejí, myslí si. Mají je nejen v centru Prahy, ale také Brna, Plzně či Hradce králové. Loni od státu komunisté za mandáty dostali na činnost, na provoz a na institut zhruba 92 milionů korun, hospodařili ale se ztrátou. Co se týká zaměstnanců, liší se jejich počet a forma úvazku podle Dolejše okres od okresu, část jich zaměstnává stranická centrála.
Loni na úhradu volebních nákladů a činnost KSČM získala od státu 46 milionů korun, na provoz dalších 42 milionů korun, zhruba čtyři miliony činil příspěvek státu na činnosti politického institutu komunistů. Na členských příspěvcích strana vybrala 12 milionů, na darech 8,2 milionu korun. Za pronájem nemovitostí KSČM vybrala 20,6 milionu korun.
Nejvíc stejně jako předloni vydala na platy, a to 42 milionů korun. V hlavním pracovním poměru zaměstnávala 76 zaměstnanců, na dohodu o provedení práce 169 zaměstnanců. Na volební kampaň před volbami do Senátu a krajských zastupitelstev komunisté vynaložili 19,5 milionu. Stejně jako v minulých letech si KSČM nevzala žádný úvěr.
Zadání, kde šetřit a hledat nové zdroje financování, očekává Šimůnek, který je jediným kandidátem na prvního místopředsedu, od jednání výkonného výboru. Ten se sejde 29. října. Přehled změn by měl podle něj být hotov na přelomu listopadu a prosince.
