Vláda s opozicí našly shodu na znění pandemického zákona. Na tiskové konferenci po dnešním jednání to řekl předseda ODS Petr Fiala. Kabinet do předlohy podle něj zahrnul i řešení odškodňování živnostníků a firem zasažených protikoronavirovými opatřeními. Koalice Spolu, do které kromě občanských demokratů patří též lidovci a TOP 09, dnes zároveň navrhne na jednání Sněmovny, aby nouzový stav skončil se začátkem účinnosti pandemického zákona. Zatím pro to koalice nehledala shodu s dalšími subjekty.

Vláda by mohla dostat pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí na celostátní úrovni. V budoucnu by měl nalézt využití například při epidemii, suchu či kybernetických útocích, kdy by nebylo ohrožení takové, aby bylo nutné vyhlásit nouzový stav. O tom, že vláda dnes návrh předpisu schválila, informoval na twitteru vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Na rozdíl od pandemického zákona, který má dnes kabinet také na programu, by měl podle Hamáčka předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.

Sněmovna dnes nepodpořila prodloužení nouzového stavu, o které vláda žádala. Premiér Andrej Babiš (ANO) v posledních dnech tvrdil, že neprodloužení nouzového stavu by znamenalo katastrofu. I přesto v neděli skončí. V praxi však není jednoduché říct, která nařízení vláda nebude moci aplikovat.

Osm měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny zrušil Ústavní soud (ÚS) část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Nález dopadá už na říjnové volby, soud ale dospěl k názoru, že politici mají na změnu zákona čas. Objevila se ale i kritika od politologů či ústavních právníků, že rozhodnutí mělo přijít dřív. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) svolal jednání s ostatními politickými stranami, mohla by být už příští týden.

Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil daňový balíček bez podpisu předsedovi Sněmovny Radkovi Vondráčkovi (ANO). Novinářům to potvrdili mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček a mluvčí předsedy Sněmovny Barbora Štenglová. Prezident už dříve oznámil, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše. Umožní tak, aby začal platit. Aby se tak stalo od začátku ledna, jak zákonodárci předpokládali, musí vyjít do konce roku ve Sbírce zákonů. Předtím musí normu ještě podepsat premiér Andrej Babiš (ANO) a poté ji dostane ministerstvo vnitra kvůli vyhlášení ve sbírce.

Podnikatelé a firmy zřejmě budou mít povinnost dodržovat pod hrozbou až třímilionové sankce vládní protikoronavirové restrikce, které se týkají podnikatelské činnosti. Předpokládá to vládní novela krizového zákona, kterou schválila Sněmovna navzdory opoziční kritice zrychleně ve stavu legislativní nouze. Dolní komora zamítla snahy Dominika Feriho z opoziční TOP 09 o snížení horní hranice postihů o milion až 2,5 milionu korun.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví centralizuje krajské hygienické stanice (KHS) pod Státní hygienickou službu. Bude moci například zavřít školy, obchody či zakázat akce podobně, jako jsou zakázané v současné době díky nouzovému stavu a nařízením vlády. Nově by měla mít možnost vyžádat si od mobilních operátorů lokalizační data o nakaženém až tři týdny zpět. Služba bude podléhat hlavnímu hygienikovi, který je náměstkem ministra zdravotnictví, vyplývá ze zveřejněné novely, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Norma by měla platit od července příštího roku. Krajské hygienické stanice měly dosud pravomoci formulované obecněji a vztahovaly se jen na jejich region.

Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Jejich zmrazení dnes schválila Sněmovna. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.

Veškerá majetková oznámení politiků by mohla být v registru ministerstva spravedlnosti přístupná jen na základě individuální žádosti. V novele zákona o střetu zájmů to navrhla skupina poslanců ze šesti klubů v čele s hnutím ANO. Stejný režim nyní platí například pro vedoucí úředníky a ředitele bezpečnostních sborů. Předloha by také omezila nakládání s údaji uvedených v majetkových oznámeních.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je jediným příjemcem zisku holdingu Agrofert, který vložil do svěřenského fondu. Podle serveru iROZHLAS to vyplývá ze statutů fondů, které byly dosud neveřejné. Server je má k dispozici. Babiš v nich figuruje jako zakladatel fondů. Dokument definuje několik situací, při nichž by se firma Babišovi bez zbytečného prodlení vrátila, je mezi nimi například jeho konec v politice. Ve statutech je ale také ustanovení, které Babišovi nyní zakazuje uplatňovat na Agrofert svůj vliv. Premiér se ke zjištěním serveru nevyjádřil.