Prezident Miloš Zeman prominul zbytek zkušební doby manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), informovalo ministerstvo spravedlnosti. Podle České televize (ČT) se rozhodnutí hlavy státu týká případu zneužití Vojenského zpravodajství. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy.

Předsedou ČSSD se na dnešním mimořádném on-line sjezdu stal starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. V prvním kole volby získal 130 z 233 hlasů delegátů. Dosluhující ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová dostala 62 hlasů, někdejšího šéfa Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka podpořilo 41 delegátů. Šmarda je v čele strany nástupcem Jana Hamáčka, který odstoupil po neúspěšných sněmovních volbách.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nemluvil podle senátora Václava Lásky (Senátor 21) pravdu o tom, že jeho plánovaná cesta do Moskvy byla kamufláží v souvislosti s kauzou Vrbětice. Senátor to dnes řekl novinářům po uzavřeném jednání senátního zahraničního výboru ke kauze Vrbětice, kterého se zúčastnil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Ve věku třiadevadesáti letech zemřel ve čtvrtek ráno bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Za války se zapojil do odboje, v roce 1951 byl zatčen, krutě vyšetřován a odsouzen. Během věznění prošel jáchymovskými i příbramskými tábory.

Policie navrhla obžalovat bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) za křivou výpověď. Uvedl to dnes server Aktuálně.cz. Nečas svědčil v kauze zneužití Vojenského zpravodajství ve prospěch své ženy Jany, dříve Nagyové. Za křivou výpověď mohou soudy uložit až tříleté vězení.

Policie obvinila bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) z křivé výpovědi v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Informoval o tom dnes server Aktuálně.cz. Bývalý předseda vlády v případu svědčil ve prospěch své manželky Jany (dříve Nagyové), která v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Nečasovi hrozí v případě odsouzení až tříletý trest vězení.

Česko zaostává v obraně svého kybernetického prostoru, což ukázal i nedávný kybernetický útok na ministerstvo zahraničí. Dosud se nepodařilo přijmout zákony, které by umožnily vybudování účinné kybernetické obrany. V prohlášení zaslaném ČTK to uvedli bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, někdejší poslanec Ivan Gabal, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval a někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.

Ministerstvo obrany do roku 2024 rozhodne, zda armádě pořídí bojové vrtulníky nebo je nahradí drony. Uvádí to Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2035, který má k dispozici. V pondělí ho projedná vláda, nedávno ho schválila Bezpečnostní rada státu. Dokument také uvádí, že do roku 2025 bude rozhodnuto, zda si i nadále bude Česko pronajímat gripeny či si pořídí vlastní stíhací letouny a jestli se jejich počet nezvýší.

Ve výročních zprávách Bezpečnostní informační služby (BIS) nejsou žádné důkazy o konkrétních ruských nebo čínských špionech v Česku. V TV Barrandov to řekl prezident Miloš Zeman. Výroční zprávu za rok 2017 označil za "plácání" a zpravodajce za "čučkaře". Podle něj BIS naopak selhává v odhalování islámských teroristů na českém území.

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?