Přelom roku, přání všeho dobrého a novoroční předsevzetí. Tyto tři věci prostě patří k sobě. Ačkoliv není mnoho racionálních důvodů k tomu, abychom si navzájem přáli hodně zdraví nebo si slibovali častější návštěvy posilovny či omezovali kouření až od 1. ledna a ne třeba již 28. prosince, v půli listopadu nebo v srpnu, k Silvestru to zkrátka patří. Budeme proto tyto konvence respektovat... :-)

S blížícím se Silvestrem přichází čas novoročních předsevzetí. Mezi klasickými plány typu „shodím / přiberu“, „přidám / uberu“, „začnu / přestanu“ by nemělo chybět jedno konkrétní předsevzetí: „Začnu se víc zajímat o to, jak politici a jejich úředníci hospodaří s majetkem státu“.

Víte, kdo je to Barack Obama? Co je to za blbou otázku, řeknete si – prezident USA je i v tuzemských, do sebe zahleděných médiích, dnes a denně. A víte, kdo je to Herman van Rompuy? Ne? Chyba. Belgičanovi, jehož ve funkci předsedy Evropské rady (neoficiálně označované jako „prezident EU“) nahradil Donald Tusk, totiž na plat, penzi a odchodné přispíváte i vy.

Utratit prostředky daňových poplatníků tak, aby byly nasměrovány ke správné zájmové skupině, pomohly ukájet politické ambice politiků nebo richelieuovské plány nevolených úředníků, dá někdy pořádnou práci. A někdy taky ne. Prostě naplánujete tunel. Čím delší, tím lepší…

Uspokojovanie potrieb je príjemná záležitosť a ľudské potreby sú prakticky nekonečné. Čo je už menej nekonečné a menej príjemné, je vzácnosť prostriedkov, prostredníctvom ktorých tieto potreby uspokojujeme. Z týchto dvoch skutočností vyplýva jednoduchá vec – naše potreby musíme diskriminovať. Niektoré uspokojíme hneď, niektoré neskôr a niektoré vôbec.