Tento týden táhnou životopisné snímky. Netflix odhaluje osobní život disidenta a prvního českého prezidenta Václava Havla nebo polského gangstera, HBO GO vsadilo na oscarový snímek o boji za občanská práva Afroameričanů. Ze seriálů pak zaujme hororový Archive 81.

Vznik disidentské iniciativy známé jako Charta 77 se stal významným milníkem v moderních dějinách nejen České republiky. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v komunistickém bloku, a inspirovala tak podobné aktivity v jiných zemích, a to ještě dlouho po pádu sovětské říše. Její historie se začala psát 1. ledna 1977 a trvala téměř 15 let, až do listopadu 1992. Text Prohlášení Charty 77 vyšel 7. ledna 1977 ve třech významných západoevropských denících.

První premiérský projev Petra Fialy (ODS) politologové okomentovali jako očekávatelný, věcný nebo realistický. Politolog Jan Kubáček ho považuje za solidní a srozumitelný. Vidí v něm inspiraci první projevem prezidenta Václava Havla. Podle politologa Josefa Mlejnka z Karlovy univerzity byl projev obecný a premiér hovořil o tématech, která se dala očekávat. Politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu vystoupení nového předsedy vlády označil za realistické zhodnocení a za "churchillovské krev, pot a slzy".

Řada politiků a dalších osobností dnes dopoledne v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno. Setkání se zúčastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a řada dalších osobností.

Lidé si dnes budou moci na mnoha veřejných akcích připomenout desáté výročí úmrtí dramatika, vůdčí postavy sametové revoluce a prvního českého prezidenta Václava Havla. V Praze se bude konat vzpomínkový projekt 10 let bez V. H., jeho myšlenky bude možné číst v tramvajích a autobusech a na Klárově se rozsvítí světelná instalace Jiřího Davida v podobě Srdce. Na Václava Havla ale budou vzpomínat lidé i na mnoha dalších místech, jako třeba na Hrádečku na Trutnovsku, kde měl někdejší disident chalupu a kde také 18. prosince 2011 zemřel.

Před 30 lety, 21. června 1991, opustil československé území poslední transport se sovětskými vojáky a technikou. Tímto krokem byl ukončen 23 let trvající "dočasný" pobyt sovětské armády na území Československa. V dalších dnech následoval podpis protokolu o ukončení odsunu sovětských vojsk a 27. června republiku opustil i poslední sovětský voják, tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov.

Ve věku třiadevadesáti letech zemřel ve čtvrtek ráno bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Za války se zapojil do odboje, v roce 1951 byl zatčen, krutě vyšetřován a odsouzen. Během věznění prošel jáchymovskými i příbramskými tábory.

Společným kandidátem ODS, TOP 09 a STAN při podzimních volbách do Senátu v Praze 5 bude ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, někdejší diplomat a blízký spolupracovník prvního polistopadového prezidenta. Senátorem byl už na přelomu tisíciletí. Oficiálně jeho kandidaturu podpoří lídři tří opozičních stran ve středu symbolicky na náměstí Václava Havla u Národního divadla. V tomto senátním obvodu bude křeslo v horní parlamentní komoře obhajovat advokát a předseda hnutí Senátor 21 Václav Láska, kterého prosazují Piráti, lidovci, Zelení a a Liberálně ekologická strana.

Nejlepším filmem festivalu o lidských právech Jeden svět 2020 je rumunský dokument Kolektiv. Festival byl v březnu přerušen kvůli vládním opatřením proti koronaviru, porotci ale ještě předtím stihli o vítězích rozhodnout. Ceny festivaloví organizátoři předali dnes v živém vysílání na internetu, záznam si mohou zájemci přehrát. Organizátoři nemohou uspořádat regionální část festivalu, která vždy navazuje na pražskou. Věří, že se bude moci uskutečnit na podzim, sdělila mluvčí festivalu Gabriela Gálová.

Prezident Miloš Zeman odmítl vyhlásit amnestii. Reagoval tak na podnět advokátů, kteří mu tento krok navrhli v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v tiskové zprávě sdělil, že Zeman je zásadním odpůrcem plošné amnestie. Zároveň tento podnět v současné epidemiologické a ekonomické situaci považuje za škodlivý.