Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud.

Konec využívání uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla už v roce 2033 navrhuje také ministerstvo financí (MF) vedené Alenou Schillerovou (za ANO). Vyplývá to z materiálu z meziresortního připomínkového řízení. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038, vládu termín odklonu od uhlí rozděluje.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se nezúčastnil dnešní tiskové konference po jednání uhelné komise kvůli náhlé zdravotní indispozici. Tiskové oddělení ministerstva sdělilo, že je Brabec na vyšetření v nemocnici. Původně měl společně s dalším předsedou komise, ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO), komentovat dnes přijaté doporučení komise ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038.

Významné investice do odklonu od využívání uhlí v Česku se v dlouhodobém horizontu vyplatí a vrátí, protože pomohou podnikům a domácnostem snížit jejich provozní náklady. Vyplývá to z aktuální studie možných cest k dekarbonizaci pro hlavní hospodářská odvětví v ČR, kterou vypracovala poradenské společnost McKinsey.

Podnět Evropské komisi kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów, jak o něm koncem července rozhodla vláda, podá Česko až v září. Polsko podle ministerstva životního prostředí o záměru nekomunikuje a neposkytuje Česku požadované informace. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl, že podnět nyní dopracovává ministerstvo zahraničí. K podání má Česko čas do konce září. Podle Brabce celou lhůtu čekat nebude, dokument ale nepošle ani do konce prázdnin.

Polsko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nedodrželo v případě přeshraničního jednání o rozšíření dolu Turów některé evropské směrnice a Česko nedostalo o záměru všechny požadované informace. Právníci proto navrhli podat podnět Evropské komisi. Ta po posouzení argumentů obou stran sporu rozhoduje, zda ve věci podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Zda vláda komisi osloví, má kabinet posoudit do konce září. Novinářům to ministr řekl při dnešní návštěvě nového Domu přírody Žďárských vrchů u vsi Krátká poblíž Sněžného na Žďársku.

Většina lidí v Ústeckém a Karlovarském kraji chce konec těžby a spalování uhlí v Česku nejpozději do 15 let, tedy do roku 2035. Výplývá to z průzkumu agentury Focus, Marketing & Social Research pro ekologické Hnutí Duha. Zajímavé je, že tyto hnědouhelné kraje fandí rychlejšímu konci uhlí více, než celorepublikový průměr, kde to je 40 procent, uvedli ekologové v dnešní tiskové zprávě.

Zásob hnědého a černého uhlí připravených k vytěžení v Česku ubývá. Novinářům to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Podle údajů ČGS činily takzvané vytěžitelné zásoby ke konci loňského roku 29,2 milionu tun u černého uhlí a 646,5 milionu tun u uhlí hnědého. Ještě před pěti roky to přitom bylo 56,6 milionu tun u černého uhlí a 796,3 milionu tun u uhlí hnědého.

Energetická společnost ČEZ plánuje nyní prodat hnědouhelnou elektrárnu Počerady společnosti Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače, nový majitel by měl začít elektrárnu provozovat od roku 2024. Do roku 2040 chce pak ČEZ odstavit většinu svých uhelných zdrojů. Jejich instalovaný výkon klesne z dnešních 6,2 gigawattu (GW) na 0,7 GW, což je výkon nového bloku v elektrárně Ledvice. Zástupci firmy to uvedli na dnešní tiskové konferenci v sídle společnosti v Praze.

Představitelé Libereckého kraje, dotčených obcí a měst i Ministerstva životního prostředí a právníků z Frank Bold Avokáti se při včerejším jednání shodli, že město Bogatynia schválením nového územního plánu, který by povoloval rozšíření těžby v dole Turów, porušilo zákon. Česko tak chce nyní dosáhnout zrušení tohoto rozhodnutí.