Velká vlna kritiky se zvedla po některých vyjádřeních ministra školství Vladimíra Balaše, která zazněla v úterním rozhovoru pro Deník N. Balaš v něm mimo jiné prohlásil, že na školách učí nekvalitní učitelé, kteří si nezaslouží příplatky za suplování. Osočil také ředitele základních škol z hysterie a vydírání. Kantoři se teď na Balaše zlobí, že svými prohlášeními degraduje učitelské povolání. Někteří volají dokonce po jeho odchodu.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Skoro třicet let po tom, co východ Německa přestal být policejním státem prošpikovaným udavači Stasi, se v Braniborsku a v Berlíně znovu objevují výzvy typu „všímejte si svého okolí“. Tentokrát ve školách. Kauza z bývalé NDR v něčem připomíná i případ ředitele teplického gymnázia, který se nechal slyšet, že obrazy vulgárního prezidenta Zemana patří na kompost. A sklidil kritiku prezidentových příznivců.

Mezi učiteli z mladší generace jsou v ČR výrazné rozdíly co do jejich dovedností. Ukázala to dnes vydaná studie institutu IDEA, která vycházela z mezinárodních šetření. Mezi mladými učiteli je například velký podíl těch, jejichž čtenářská gramotnost je silně pod průměrem jejich vrstevníků. V jiných zemích tak velké rozdíly u mladých pedagogů nejsou a také starší generace českých kantorů je v tomto ohledu vyrovnanější.

Hlavním zdrojem informací o dění doma i ve světě jsou pro polovinu českých vyučujících zpravodajské servery. Alternativní weby typu Aeronet či Parlamentní listy považuje za důvěryhodné 27 vyučujících; 26 % zvolilo možnost „nevím“.