Evropská komise představila 14. července radikální legislativní balíček Fit for 55. Jedná se o plán, jak do roku 2030 snížit uhlíkové emise o 55 procent oproti roku 1990 a do roku 2050 se stát klimaticky neutrálním kontinentem. Tímto zásahem chce EU realizovat Zelenou dohodu pro Evropu a přispět tak ke zpomalení tzv. klimatické změny. Fakticky se jedná o revizi všech zásadních směrnic v oblasti energetiky, klimatu, ale také energetických daní.

Bez ohledu na to, zda zelené politice fandíte, nebo nikoliv, tomuto trendu v příštích dekádách neuniknete. Představitelé Evropské unie dali již přijatými i připravovanými směrnicemi jasně najevo, že udržitelný růst provázený masivními investicemi do čistších zdrojů výroby energie, uhlíkové neutrality nebo zefektivnění práce s odpadem budou výzvami všech členských zemí. Významné změny čekají především odpadové hospodářství. Závazné cíle již mají své časové rámce, tudíž je nutné k těmto cílům budovat cestu efektivními investicemi.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Až osmdesát tisíc tun hnědého uhlí ročně by mohlo ušetřit plánované propojení jaderné elektrárny Temelín s budějckou teplárnou. Nejen o právě probíhající výstavbě šestadvacet kilometrů dlouhého horkovodu se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal předseda představenstva budějcké teplárny Václav Král.